|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Opona padá orchestr doznívá smyčec se na strunách pomalu zastavil do šera sametu dítě se usmívá a v nový vzpomínce vrah chybu napravil
Obzor se chvěje něco se chystá a měsíc na stráži přimhouřil oči pak líně zastavil a nehnul se z místa a jenom předstíral že se točí
Nikdo mě nehlídá nikdo mě nestřeží na kříži zůstaly jen stopy od krve měsíc dál předstírá čas pořád neběží co bylo naposled bylo i poprvé
A tak orchestr doznívá a opona padá dál sypeme hlínu na vlastní svět sypem si hlínu na vlastní záda a v žádný vzpomínce to nevezmem zpět.
|
|
|