„Hepnarová byla zvláštní, uzavřená, neměla přátele, nebyla oblíbená. Znalci z oboru psychiatrie, psychologie i sexuologie se shodli, že netrpí žádnou duševní chorobou, která by měla vliv na její rozpoznávací a ovládací schopnosti. Shodli se, že krátce před činem, v jeho průběhu i po něm si žena počínala rozvážně a chladnokrevně, nejevila známky poruchy vědomí, ani nebyla pod vlivem bludů, halucinací nebo apatické nálady. Olga Hepnarová byla uznána vinnou v plném rozsahu obžaloby a odsouzena k nejvyššímu možnému trestu. Rozsudek smrti byl vykonán zrovna v roce ženy, na což sice někteří upozorňovali, nicméně šlo o zločin tak chladnokrevný, že nebylo možné učinit žádné ústupky.“
Pocta Olze Hepnarové
(30.6. 1951 – 12.3. 1975)
otočit klíčem
a noha přitisknutá na pedálu
na těch pár momentů odešla snad i nenávist
- poslední z citů
nikdy mě nebrali všechny ty kecy
o lásce k bližnímu
o lidský náklonnosti
dodržuj pravidla
nebo nepřežiješ v moři ohleduplnosti
každej chce urvat
co se jen dá
a každá oběť
má důvod ve prospěch druhu
za nejvyšší morálkou se skrývá pokrytectví
největší hajzl nejvíc tě soudí
čím větší děvka
tím víc keců o citech
čím víc keců o citech
tím ostřejší nůž do zad můžeš čekat
už brzo uvidíš bandu svatejch v akci
a každej dobrej skutek
má sobeckou motivaci
a jen čas od času setkání s upřímností
ve svý krystalický podobě
jednou chci taky zažít jaký to asi je
když už je člověku všechno jedno
na ničem nesejde
MOJE pocta Olze Hepnarový
na ničem tady vůbec nezáleží
MOJE pocta Olze Hepnarový
na ničem tady vůbec nezáleží
na ničem tady
na ničem tady
NA NIČEM !
|