pokosená slova
padají na srdce a bolí
mé rány
hojí
nespavcům tiká v uších čas
odbíjí
je to tak úzkostlivě vlezlé
až tím pohrdáš
ze studny dá se pít
smát se hodinám
slunci v očích
je tam tolik krás
ČAS
chceš ho?
"měj ho napořád..."
sladkobolné věty
jedním směrem
druhým berem
i dech
mráz po zádech
"dnes to tam není"
slova
v prázdnu rozplynulo se
i dusno v myšlenkách
zase padá mrak
tak nějak po kapkách
je v kalužích pijí
oči padlých ...
úsměv
můj tep
moje pohledy do vody
patří zase mě
porazili nás slova nedospělých!
v pádných argumentech
visíme...
teď a nebo nikdy
neříkej !
napořád
opadl ve mě strach
vrátila se soudnost
jsi tam kde jsi
LÁSKO, máš na mě vliv
mezi slovy
necháš mě propadat
se
do hlubin JEHO duše
LÁSKO, jsi tulák
vracíš se
a mizíš...
|