Zvláštní, víme, že jsou to jen obyčejné tunely plné elektrických rozvodů, ale proč z nich má přesto většina lidí, když ne strach, tak alespoň respekt a nepříjemný pocit nejistoty? Už mistr Yoda při výcviku Luka Skywalkera tvrdil, že strach je jen v naší hlavě. A měl pravdu, ten zelený skřítek nezbeda.

                Nechci si hrát na psychologa, ale znáte to, když to na vás přijde, tak je vám jedno, jaké nesmysly píšete. No a napadlo mě, že cesta metrem stojí za krátké zamyšlení.

                Podle mě je v tom všem jeden z nejzákladnějších důvodů lidského strachu – TMA. Je to ta obava z neviděného, ale proč? No zřejmě to nebude ničím jiným než lidskou fantazií, člověk je od přírody tvor kreativní a pokud něco nevidí, tak si to rázem domyslí a lidské představy bývají leckdy pořádně divoké. A zrovna metro je pro lidskou fantazii, jako drogy pro Jimmyho Hendrixe – zdroj bezmezné inspirace.

                Tma, úzký prostor,ozvěna kapající vody, tiché bzučení elektrických rozvodů… jen si to představte, metro by zastavilo a museli byste ho opustit, dokud jste bezpečně uvnitř, vše je dobré, ale co kdybyste opravdu museli ven? Pryč zpoza bezpečných stěn a svitu zářivek, přímo do divočiny vašich vlastních představ, kde každý stín je fantómem vaší duše… Inu dosti této Hitchcockoviny.

                Ukončete prosím výstup a nástup, dveře se zavírají…

Watching horror films the night before

Debating witches and folklore

The unknown troubles on your mind

Maybe your mind is playing tricks

You sense,and suddenly eyes fix

On dancing shadows from behind.

Fear of the dark, fear of the dark

I have a constant fear, thought you heard

Fear of the dark, fear of the dark

I have a phobia that someone's always there.