Kde stromy jsou tiché
a tráva můj dech
tam ležíme s hříchem
umíráme v psech
bije v nás srdce
tepu jsme svítání
rudé máš ruce
bereš ho do dlaní
tam u mědi stvolů
co padají zemí
pod kůrou dolů
větvemi všemi
pod zemí já spím
tělo mám z kořenů
a do žní sním
na pole vzpomenu
pak piji do rána
s anděly bílými
mám v duši skřivana
s pery chorými
zima je a rodí do tmy
smutku dcery, syny samoty
plamen svíce chvět se umí
jako já a ty
leží svit zvířat až na obloze
planou tam jak zrní na klasech
ohýnky hvězd a jiskry mé dlouze
mé ruce ti pletou ve vlasech
|