"Žebráci"
Život
zdál se mi překrásný
vidíce
něžňoučké krásky .
Když s
dívkou svou chtěl jsem se milovat,
jen z
čisťoučké jiskrné lásky.
Však
záhy stalo se jak řek by pan Gellner:
"V
rozpuku života zhořkl mi svět."
O tom
co hořkého zjistil jsem,
já zkusím
vám povědět teď.
Prvně
nás vášnivě vlákají
do
okovů omamné něhy
A když
už skáčeme jak pískají,
tvrdě
nás přišlápnou k zemi.
My
žebrácké loutky a ony loutkaři.
Jak
ošklivě zní tato věta!
I po
mně šlapali na prknech,
v
tomhle tom divadle světa.
Tak
tohle je podle vás láska?
Tak
tedy dost!Už nechci!
Znenáhla
to tak vypadá,
že
všichni jsme jen slepci.
Avšak-"Naděje
umírá poslední."
A z
nudy a samoty bolívá hlava.
Zkusím
si stoupnout zas na nohy
zoufale
věřím:Snad už to bude ta pravá.