Neplačtě pro křik bezcitných havranů
vždyť hlasité klekání už brzy je utiší,
nářek těch bídných zazněl tu po ránu,
že láska je ve větru, jen nikdo ji neslyší.
Kde soumrak v hříchu, tak krutě se provinil,
že vlastní temnotou teď umlčí ty ptáky,
zběsile křičící bezcitnou němotou:
Láska je ve větru !Kéž se jim snáší
nebem na zobáky.
Přilbici z modliteb drápy prorazily,
líbají pohled zarytý v křiš'tálu
jako vzkaz očí, jež ráno ještě žily:
Láska je ve větru, ať odchází pomalu.
Tak neplačtě pro křik bezcitných havranů
vždyť hlasité klekání už brzy je utiší,
nářek těch bídných zazněl tu po ránu,
že láska je ve větru, jen nikdo ji neslyší.
(Památce F.B.
Praha - Vojenská nemocnice, 11.6.2000)
|