Věnované Petře.
Nevařím si kávu A dvakrát denně piju čaj Ráno pozdě vstávám A divný sny se mi zdaj Moc dlouho mi trvá Než se dostanu k práci Domů chodím za tmy A zdá se že snad ztrácím
Nejsem snadný člověk A dobře to o sobě vím Nedokážu létat Za což se nestydím
Jen ona to ví A umí se mi vysmát Když ji něžně svádím Když nemůžu ji vystát Jen ona to ví Děvče odpolední
Uvaří si kávu Do slunce zrána zamžourá Odpoledne složí Hlavu na má kolena Prý se jí tak zdají Sny co nejsou divný Prý i já v nich lítám Ale to je z písně jiný
Není snadný člověk A dobře to o ní vím Nedokáže létat Za což ji návidím
Jen ona to ví A umí se mi vysmát Když ji něžně svádím Když nemůžu ji vystát Jen ona to ví Děvče odpolední
|