|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Po půlnoci pavouci na očích
to tenrát jsi ještě jezdila na koních
neslyšíš posouvání skříní
a sníh ti padal do tváří
Stěhováci nespí – nikdy
Schválně
Kolem jsou pálivé rybníky
pošty zavřeli den
ryby zhnilé nedostatkem dotyků
Dva konce prstenů hledali konečnost
a mozek se v tobě třese jako aspik
Tenkrát
Jedna sklenka
druhá
Když jsi potratila dítě
v sobě
Po půlnoci žáby líbají princům
Rozměrné tóny cválají a tobě
druhý den zase noc
odzvání.
To nejsem já či ty
Dítětem se každý narodí. Pak se párkrát řízne
krápníky poutají hvězdy ke svým snům
Šeptáš
To nejsem já to nejsem ty. Stěhování.
Vločky zanáší kýč.
|
|
|