|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 Džajata (Občasný) - 11.4.2010 > Já bych si dovolila tak trochu souhlasit s Karel M. a Skold co se týče té první básně. "Velký je pátek před velikonoci" a "v útrobách skal příslib pokladů" to je pro mne předčasně a nešťastně vyřčená pointa. Ten pátek je tak velký, že už pak vlastně o nic nejde. Čtenáři nezbývá místo k prožitku. A ke škodě autorky až příliš odkazuje třeba k Erbenovi (alespoň pro mne).
Na druhou stranu "To stříbrný kov měsíce křísl o džbery napajedla" je pro mne úžasné! A celál ta druhá báseň.
| | | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 skold (Občasný) - 11.4.2010 > Je tady cítit talent. Některé výrazy a jejich spojení jsou víceméně nicneříkající, spíše zbytečně vyplňují prostor, který by se mohl zaplnit přinejmenším lépe, než v některých případěch zde - např. verš "Rozťatá v půli tu leží zem" či "V útrobách skal příslib pokladů" - v prvním případě je to zbytečná abstrakce, která se vlastně v ději k ničemu neváže a taky nic nerozvíjí, nic na ní nestojí, jednoduše jsi potřebovala nějak zaplnit rým, žejo. Dás e ho zaplnit chytřeji. Druhý případ je opět dosti zbytečnou intertextualitou - snižuje kvalitu básně o třídu níž, protože se odkazuješ dost okatě k něčemu všeobecně známému, co básni spíše škodí. Vlastně i odezírání z úst úškleb noci je taky víceméně kýčovitá abstrakce. Druhá báseň je mnohem lepší, údernější,a le taky drží více napětí a lepší práce se slovem a jeho významem. Ale abych nebyl tak přespříliš kritický k první básně - spojení "kosé slunce" se mi hodně líbí! Hned nato je ale archaický slovosled, opět v rámci vazby na poslední verš, žejo - byť výborný. Chce to více báseň promyslet, více se o ni postarat, ale není to nic těžkého.
| | | | <reagovat |
|
| |  Amáta (Občasný) - 11.4.2010 > Karel M. a Skold> Díky za tak rozmáchlou kritiku. Ani nevím, na co dřív reagovat. V podstatě se Ti z toho nic nelíbilo...tak nevím, o jakém talentu se zmiňuješ v úvodu. Hned několik obrazů vnímáš jako prostou výplňku a uhaduješ, že jsem tam prostě jen potřebovala něco šoupnout. Ve skutečnosti to tak není a já si za těmi verši stojím. Jistá archaičnost je mi blízká a v mých básních je opakovaně přítomná. Je na vkusu čtenáře, zda se mu to líbí, nebo ne.
Obraz rozťaté země nevnímám jako zbytečnou abstrakci, ale pomocí několika "zbytečných" obrazů se pokouším nastínit zpřítomnění staročeské pověsti o otevírání země va Velký pátek. Proto i ty poklady ve skalách. Ano, je tu otevřená aluze, ale záměrná.
Jinak ovšem plně souhlasím s tím, že má díla jsou zdaleka nedokonalá, amatérská a psaná z radosti a pro radost. Ráda bych se zlepšovala - a tak hojně čtu a píšu a píšu...
Každopádně velký dík za zájem! :-)
Zdraví Amáta
| | | | <reagovat |
|
| | skold (Občasný) - 11.4.2010 > Amáta> Právě ty poklady a otevřená zem jsou věci, které jsou v básni zbytečné - proč mluvit o něčem, co je tak až pedantsky známé? Jistě, je tady potřeba nějak uctít ten svátek, to je čistě volitelný autorský záměr, který Ti nechci brát, ale připadá mi zbytečný - pozor, zbytečný z mého pohledu, nemám osobně potřebu reflektovat svátky, resp. jak kde - tady je ta reflexe založená právě na té pověsti, ale nejenom založená; ona, ta báseň, pověst svým způsobem skoro doslova vypráví. To je asi ten bod, který mě míjí. Kdyby to bylo pojato jinak, např. jako Lešanské jesličky od Hrubína (dávám jako příklad vysoký kalibr, a je to dost hloupé ho tady použít, ale pro lepší představu aspoň), tedy by tam bylo více autorské originality, svébytnosti (či jak to říct), tak by se mi to líbilo víc. Ty příklady mluvily spíše za mé vnímání celé básně, řekl bych. Ono odezírání je už takový pomyslný vrchol, který uzavřel pro mě ne příliš dobrou báseň. Nikde ale neříkám, že se mi zde nic nelíbilo, naopak - druhá báseň je výtečná, resp. se mi líbí, ale to jsem myslel, že si to domyslíš, když zmínka o ní není vůbec špatná. V případě první básně to není ani pořádná kritika, je to spíše spontánní reflexe. Talent vidím, resp. cítím - dobrá práce se slovem, umíš, hlavně v druhé básni, rychlým spádem držet napětí a taky to umíš vyslovit, najít to správné slovo, byť je dost okaté, že máš zálibu v příznakových slovech, ale to není nic špatného, jen mi to evokuje třeba takového Skácela. Bodovat tady básně neboduju, protože mi to nepřijde dobré - sám za sebe básně, které mě vůbec nezaujmou, prostě obejdu; k básním, jež mě zaujmou, napíšu svůj dojem a ty, které se mi vážně líbí, ty doporučím sám za sebe. Čili když už něco k básni napíšu, není to pro mě osobně báseň špatná, byť ji tedy nehodnotím slovně kdovíjak dobře, ale to si už musí každý přebrat sám, nebo alespoň to můžeme rozebrat v rozumné diskuzi.
| | | | <reagovat |
|
|
| | skold (Občasný) - 13.4.2010 > Amáta> Hledej, čti a piš :). Já taky pořád hledám a stále více se vzdaluju od toho, co bych já sám chtěl, ale to je už jiná diskuze. Každý autor, jak správně říkáš, by měl vycházet sám ze sebe, to je základ - autorův naturel, jeho originální způsob jazyka, vyjadřování se, projevování - protože báseň není jen v pocitu, ale taky v určitém projevení se osobnosti, ale to nikterak neabsolutizuju, nebo nezjednodušuju - je to spíše objevení ameriky mou osobou, přešel jsem k pomyslnému začátku. Stará pravda; vím, že nic nevím. :))
| | | | <reagovat |
|
