Jo, potají, ouplně tajně,
když rodiče odešli na srpnovou,
dopolední mši svatou do kostela,
tak on nenápadně, velice nenápadně,
jako malej kluk,
ochutnal trošku božský, kuličkový polívky,
upil uličnicky několik loků
z flašky Becherovky stojící v ledničce,
zobnul maloučko několik koleček salámu tak,
aby to maminka nepoznala
a nechal se ovívat
zlatistými paprsky slunce
v prosvětlený kuchyni.
A venku na dvorku pak opravdu jen lehounce,
dopoledněletně bechersladce povznesenej
zřel tu nádheru zeleně korun stromů,
modři nebe bělostných beránků
a červených květů
pelargonií klidu nedělní vesnice.
Rajčata a jablka zrály
a seno, seno tak opojně vonělo.
A ta Becherovka to,
maminko a tatínku,
tak sladce zrostomilněla.
25.8. Léta Páně 2002
|