TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 11.11. Martin

Všechny rubriky

Mystika, filosofie

> Mystika, filosofie

>		Filosofie

> Náboženství

> Duševno, mystika

> Literatura, odkazy

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

O metode
Autor: Zefram (Občasný) - publikováno 27.10.2002 (02:27:27), v časopise 6.3.2003

Zefram (Občasný) - 31.10.2002 > Nemichej prosim jedno s druhym. Popravde mne takovato forma namitek prekvapuje, cekal jsem je, ovsem zcela odlisneho charakteru. Predpokladal jsem, ze problemem bude predevsim ta cast o prirazeni usporadanym systemum. Tohle se mi zdalo prilis samozrejme, abych prave sem zaradil odkaz na DODATEK, ve kterem je popsan pohled nekoho jineho na tentyz problem. Nejprve te tedy odkazuji tam. Cast, o ktere mluvis, je vyhradne rozborem vlastnosti mnozin symbolu, na nichz je zavedena nejaka struktura. Nejde tam o oznacovani predmetu, symbol nic neznamena, podstatne je pouze to, jakymi vztahy je spojen se vsemi ostatnimi, stejne smysluprazdnymi, symboly, pokud vubec nejak je. Neusporadany system je proste halda znaku, usporadany uz nejakou strukturu ma, ta se ridi V1. Nic vice a nic mene. Pravidla logiky ti pouze rikaji, jakou pravdivostni hodnotu mas prisoudit tem ci onem vyrokum. Priklad je prosty a odkazuje se na notoricky znama tvrzeni o N. T1: Existuje n prirozene tak, ze pro vsechna m prirozena plati, ze n je vetsi nebo rovno m. Protipriklad: n+1 Vidis snad, ze by n a m mely nejaky smysl, ze by cosi oznacovaly, ze by vyrok uzivajici tyto dva symboly nemohl splnovat normy V1, aniz by existovala nejaka, jak tomu rikas, extenze. Toto je protipriklad ke tvemu tvrzeni, ze se nelze zabyvat nicim, cemu by neco nebylo prirazeno. Ovsem je to fixl, neni to dobry pripriklad, neni to dobry zpusob protiargumentace. Vychazi z prijeti tveho nahledu, vse musi byt prirazeno, anebo nemusi. Otazka zni jinak. Je mozne operovat s abstraktnimi pojmy bez prirazeni, je mozne ciste mysleni? Je mozne zvazovat a uzivat symboly, pro ktere nemame zadne obrazy v realnem svete? (co treba kruznice) pohodovejsi vysvetleni: Osoba A, ja, z nejakeho duvodu zacala zkoumat to, co vsichni vcetne ji same o svete rikaji. Predpokladem ji byly vlastni pravidla uvazovani, jak je abstrahovala z konkretnich aplikaci (anebo a posteriori zjistila, ze by je mohla abstrahovat) Slo ji o zkoumani sveta, i on byl tedy predpokladem, vsechny popisy jsou jen haldami symbolu, rekla si a zacala varit ten gulas. Jake jsou vlastnosti vsech moznych systemu symbolu? Muze v nich existovat struktura, tato se musi ridit pravidly logiky, to vse predpokladala. Nektere symboly mohou mit vyznacne postaveni. Jestlize pak popisy zacnu prirazovat, ukazuje se, ze cele jejich kategorie jsou vuci tomuto zcela ambivalentni a je tedy treba je ze zavodu o vhodnejsi vystizeni reality vyradit, jinak bychom to mohli rovnou odpiskat. A nakonec formulovala par pravidel, kterymi se musi pokusy o pravdu ridit. Plus dodala vysvetleni, ze nektere druhy symbolu se nemohou v nicem, cim lze svet popisovat, vyskytnout. Pak prisla osoba B, ty, a zeptala se, jak sakra muze A mluvit o symbolech, kdyz jim nic nepriradila. Co rekla B? Neuvazujeme-li o zadnych konkretnich prirazenich, pouze o obstrakci prirazeni, muzeme mluvit o systemech symbolu, aniz bychom takoveto obecne prirazeni vubec provedli. Nepripada ti dotaz B stejny jako dotaz A, nepta se snad B take na vlastnosti systemu, aniz by uvazovala konkretni system a konkretni prirazeni?

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Zefram
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + pět ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game