šperky a cukroví

a prázdné lanoví

a plachty do větru

ať letí koně rtů

za láskou ku břehu

…

Lodivoda nikdo nespatřil

už dobrých několik hodin

Plavba je naslepo

jen tak lze najít zemi

soumrak se blíží

a starci kteří neztratili duši

mávají lucernami do noci

a všichni kteří

věřili Columbovi

svou lásku teď opatrují

na přání těch ostatních

přišel kněz

a počal zpívat žalmy

aby upokojil srdce kosatek

za světel si pak obnažují hrudě

a v mořské pěně

volají písní

aby

ta slova k jeho ženě

spěla po větru

uprostřed této noci

jen pro zpřežené hřebce

daleko ku břehu není

pohlédni kupředu

do zoufalství

tak blízko útesům