suknička kouká ji pod víčky
pod hlavu dává si střevíčky
podpatkem špičatým nahoru
nědělní mši zpívá na chóru
mdlé oči její nezavlaží
nové příchozí na zápraží
zrdcadlu svému rozmilému
otázku vrací o svém jménu
za závoj skrývat se nemusí
pod lásku kadeře roztrousí
do nekonečných okamžiků
cestou jde svatou bez poutníků
pátků se neptá jak nazpátky
schovávat nevinnost za vrátky
než měsíc dá si do úplňku
probdělé noci bez posuňků
schoulená do náruče svojí
žízeň svou touhou neukojí
ke svému Bohu nejbližšímu
modlitbu skládá plnou rýmů
stříbrné šaty dnes zapla si
knoflíčky hrají si s nebesy
na cestu vydala se drahá
milenka neznámého vraha
|