|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
potkal jsem ho
když šel z druhé strany času
v očích naděje
a chůze bujará
zatím co já unaveně
kráčel do podzimu
jeho cesta vedla do jara
zastavil se
na cestu se tiše zeptal
jak lidé žijí
na té naší straně
zaváhal jsem ale potom
po pravdě náš život
vylíčil mu odhodlaně
a čím více
minulosti jsem se blížil
tím víc v očích
naděje mu svitne
a jak pravěk líčím věrně
v jeho tváře koutku
maličký se úsměv kmitne
jak tam u vás
když mi osud jít už velí
na cestu se ptám
co že v čase za hranicí
zachvěje se celým tělem
těžkou dlaní setře maně
slzu z oka stékající
|
|
|