Mne hlava bolí…nespím… noc je zlá

                  a déšť si deští… kouzlo usíná,

                  mně hlava třeští, slyšíš, prší čas –

                  já ucítila v dlaních teď tvůj vlas…

                  Znáš horečnatý stav, kdy protkává tě chvění?

                  Změní se něco v životě?…jen čas,

                  ten věčně prší do velikých louží,

                  v kterých je strašně dobře brouzdávat.

                  Modlím se k světlu, které někde visí,

                  k měsíci, který holé větve svléká…

                  bolí mne hlava – noc je velká řeka

                  a já se modlím tiše o tvůj hlas.

                  Chci spát…můj bože!…polibků je málo

                  to světlo mizí…ty tu nejsi…bdím

                  voní to tvými prsty a já nevím,

                  zda je to štěstím nebo neštěstím!

                  Já v polobdění píši tyto řádky…

                  znáš prochvívavý, horečnatý stav –

                  hlava mne bolí, měla bych jít spát,

                  čas prší… nespím…noc je zlá

                  a toužím moc se s tebou milovat.