|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
koupil jsem si poezii
zjistil že už jí vlastně doma mám
a na podruhý to nebylo nic extra
plný androše samizdatu
šílenství pití močení z postele
moderní antologie verše
skrz popsaný ulice
mini ulice
mini bary
prej něco jako život
přitom si uvědomuju že mi už dlouho
nikdo neřek
to co bych chtěl slyšet atd.....
po večerech zase trapný diletanství
v surovejch očích prodavačky na rohu
zastávka jako stanice nikam
abych nebyl votravnej s peklem
že člověk nemá co psát do půl jedný ráno
netrápí se
psaní stejně nikam nevede
/první knihou si vydělám na barák
druhou na rekonstrukci/
smál jsem se potichu do plechovky
ale vzadu v páteři věděl
já chci to samý kurva
možná pozítří mě to zase přejde
neni nic kratšího než stavy unylý deprese
je to v módě dneska
nevěřit v boha a podobný týpky
tak mě docela i baví promlouvat
po dohodě ve stejnym dialogu
se stejnym prostředím
se stejnou metaforou
se stejnou kritikou
kdy se vlastně nic neděje
a ta holka v džínách to vystřídala
na záchodcích celkem třikrát
|
|
|