|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
když jsem byl malý šel jsem s alicí do sklepa a smáli jsme se její zvednutý sukničce
pamatuju se na to jako dneska
už ve třech letech sem se naučil číst a v pěti jsem přelouskal hrozny hněvu
když jsem byl malý šel jsem s alicí do sklepa a teď se koušu do rtů
mezi rozsypanou hlínou na koberci v obýváku
alice mam taky brečet?
už v pěti jsem přečet hrozny hněvu a když jsem kop do míče upadl jsem
smáli se mi i kvůli pianu, nechtěl jsem na něj hrát, jenže matka je matka, alice, víš
ve čtrnácti jsem ti koupil první dárek - ponožky z ovčí vlny, na cedulce měly cenu (ještě v Kčs) a menovaly se "Alice" alice
posbírej ty střepy, já vysaju hlínu - a zavři okno, nemusej nás slyšet sousedi
chtěl bych si tě posbírat do dlaní jako ty teď pečlivě skládáš kousky květináče, tak pečlivě, aby to slzy zahnalo
V pubertě mi pak matka řekla - až vyrosteš, měl bys být pan doktor
skoro jsem v té větě cítil pach školní chemické laboratoře
měl bych být pan doktor
seděl jsem zrovna na záchodě, když to řekla a nemoh se potom z nervozity ještě půl hodiny vyčůrat
pak jsem si dal pět piv a připadalo mi to snesitelnější
já tu hlínu vysaju alice, už nebreč
nejsem doktor - přiznával jsem ti pak mnohokrát
a tys říkala se smíchem: no a?
lehce jsem se smál, ostatně matka je jen matka, alice, nebo ne?
když jsem byl malý, voněl večer jako teď, alespoň si to myslím
dýchal jsem včera jako blázen abych tu vůni ještě ucítil z balkónu,
řeklas pohrdavě: "to máš taky odtamtud?"
přikládám se k různým částem tvého těla alice věř mi
bojím se tolika věcí: výšek, tvých rozbitých brýlí, ptáků, kapek do očí, liberce a někdy tmy
přikládám k tobě různé části svého těla,
chci říct věř mi
ještě si zapálim
dobrou alice
|
|
|
