“Co říkal doktor?” ptá se Les ostatních. “Já mám vymknutou ruku.” chlubí se Nit. “A Stanly je hrdým majitelem modrého oka, neboli,jak se slangově říká, monokla.” popichuje ho Jenny. “Dobře. Balíme, zítra ráno odjíždíme.” oznamuje jim Les. “A kam zase, vždyť si sama říkala, že nemůžeme hrát.” diví se Vicky. “Jedeme na dovolenou.” prohlásila Les. “A kam to bude?” je zvědavý Stanly. “ No na žádný podřadný místo, je to na Hawai.” “Na Hawai.” rozplývá se Jenny. “Musíme se připravit.”prohlásí Stanly. “Jo,Les ty cestu znáš viď. My musíme balit.” Po těchto slovech se všichni rozprchávají do svých pokojů.

“Co je sváma kluci?” divý se Doly. “Holky nám ještě nenapsaly.Asi se na nás pořád zlobí.” říká sklesle Jerry. “Jo.A to jsme jim poslali omluvný dopis.” přidává se Tony. “Já se jim nedivím.Nebyli jsme na ně příliš milí.” oznamuje se sklopenou hlavou,aby mu nebylo vidět do tváře,Ryan. “Máš sice pravdu,ale byli jsme v právu.” umiňuje Jimmy. “V právu! A jakém.Kdo nám dal právo na ně křičet a být hrubí.Nikdo!!”hájí holky Jerry.“A to co řekly bylo v pořádku?!”nechce se dát Robin. “Ty to ještě pořád nechápeš?Vždyť ony to udělaly z lásky.” Ryan brečí jako malé dítě. “Nechtěj abychom tomu uvěřili.” ohradil se dvoumetrovou betonovou barikádou Jimmy. “Tak už toho nechte!Nenuťte mě,abych to poslouchala.Jsou to moje kamarádky a to se nezmění.Takže jestli o nich chcete říkat takové věci,tak já jdu pryč.” rozkřikla se Doly. “Tydydydym,tydydydym” ozývá se Dolin mobil. “Nelson,prosím.” představila se Doly. “Ahoj pusinko.” “Deny.” “Cože?” “Promiň Stanly,já si jen dělala srandu.Ale co potřebuješ?” “Sbal ty tvoje kamarády a přileť prvním letadlem na Hawai.” “Co to povídáš?” “Udělej to co ti říkám.Holky tady pořád čtou dopis co jim poslali, a když jsem si z nich udělal malou srandu, tak jsem dostal od Nit pravým hákem,mám jenom monokl,ale Nit si zlomila ruku a teď tady bulej,a kdo to má pořád poslouchat.” dělá tvrdýho Stanly. “A navíc oni ti tam taky určitě nedají pokoj.” “No.Sice dělají tvrdý,ale uvnitř jsou určitě jak malé mimino,kterému někdo vzal hračku.Jenom Ryan tady brečí… ale Jenny nic neříkej!!” “My už budeme startovat,musím končit.” loučí se Stanly. “A přileťte co nejdříve,moc se mi po tobě stýská.” “Pa.” rozloučila se i Doly a vypíná mobil. “Kdo to byl?” jsou zvědaví kluci. “Anděl strážnej.” dělá si z nich srandu Doly. “Říkal,že si máte udělat prázdniny.A ty Ryane aspoň zapomeneš na Jenny.Tam kam pojedeme je totiž spousta krásných holek.” dělá,že o ničem neví. “A co když na ni nechci zapomenout.” vzlyká Ryan. “Hele,všechny jsou stejný.Pojedem a hotovo.” rozhodl Jerry. “Tak rychle balit.Letíme prvním letadlem.” oznámila Doly.

Tentokrát to proběhlo o něco lépe.Celníci je sice nepoznali, ale jejich fanoušci byli opravdu všude. “Proč je tady tolik lidí? Vždyť jsme přijeli soukromým letadlem.” nechápe Stanly. “Honem do auta!” volá Les. “A proč?” ptá se Nit.

“Jestli chcete umřít pod nohama fanoušků, tak tady zůstaňte.”vysvětluje Les. “Tak honem! Pohněte!”

“A kam vlastně to letadlo letí?” táže se Robin těsně po odlepení letadla ze země. “Do Honolulu.” oznamuje Doly vítězoslavně. “A kde to je?” “Vole” “Neříkej mi vole ty krávo!!!” “Právě jsme odstartovali.Let by měl trvat asi 7 hodin a 30 minut čistého letu,a v New Jersey bude půl hodinové mezipřistání.” popsal let stevard.

“Vypadá to, že to bude velmi vzrušující jízda.” představuje si tuto,pro někoho rutinní cestu, jako kovbojku, Jerry. “Já mám hlad.” pokračuje Jimmy. “Mě je zle” sděluje Robin. “Posero” uzemnil ho Ryan. “Slečno, prosím vás, co bych mohl dostat na jídlo.” je nenažraný Jimmy. “A proč vlastně jedeme právě na Hawai?” diví se Ryan. “Ty sis nikdy nepřál vidět tu krásnou zemi?” vyzvídá Doly. “Jasně že jo.” odpoví Ryan. “Tak vidíš.” “A co?” “Ty nevidíš nic, jelikož za chvíli přijdeš o oči i uši, abys mi do toho pořád neskákal!” Jimmy žere až mu to skáče od huby. Jerry je nachystaný na evakuaci, kdyby se náhodou porouchaly motory. Ryan dělá jako když spí. Jimmy si z nudy začne psát deníček.

“Milý deníčku, letíme do země, která je daleko a kde jsem ještě nikdy nebyl, nebo neblil? … no to taky. Je mi špatně, stevard mi nabízí vodku … trochu jsem pozvracel stevarda … všichni se tomu smějí, Jerry říká, že umí řídit letadlo … trochu jsem pozvracel Jerryho, skoro všichni se tomu smějeme. Jerry řídí … hodně jsem pozvracel všechny. Nemůžu mluvit, nemůžu psát …já už nemůžu …”

Po té co vyhodili Jerryho z pilotní kabiny, se rozbrečel, že si nemůže hrát a přitulil se k jedné letušce, která se ho snažila utišit.

“Jenny otevři ty dveře”, říká Stanly, který v tom prťavém autíčku už nemůže dýchat. “Ono to nejde, asi se to zaseklo” “Jestli to okamžitě někdo neotevře, tak se tu všichni udusíte a všechny vás poseru.” vyhrožuje Stanly. “Mám nápad” září Les. “A jaký?” je zvědavá Nit “ Jenny otevř okno” … “Aháááááá” pochopily správně holky. A v zápětí letí Stanly z okna a zlomí si ruku. “No teď nevím, jestli mě víc bolí ruka, nebo jestli potřebuju na záchod … nejprve ten záchod … pomóóóóóóóóc.” Snad v tomhle hotelu mají lékárničky. No jo, Hilton je Hilton

“Už je ti líp?” ptá se Ryan Jimmyho. “Jo ujde to.” “Škoda, že ten váš klub, který jste si založili s Robinem, vám moc dlouho nevydržel.”konstatuje Jerry.

“To bylo poprvé, co jsem vyhrál nějakou hru.” chlubí se Jimmy. “ A jak jste tu hru s Robinem nazvali?” ptá se Ryan. “ Kdo víc blije vyhrává.” “ a kde budeme bydlet?” táže se Robin “No přece v Hiltnu.” “Je to daleko a ještě nikdy jsem tam nebyl” říká Jimmy. “To my víme.”

“Tady máte klíče od vašeho střešního apatmá” říká recepční. “Budu zvracet” říká Vicky a zatím co Stanly bere klíče, běží na záchod. “Co je s ní?” diví se Les. “Ale,znáš ji,má závratě jen když si stoupne na špičky a teď …” vysvětluje s ironií v hlase Jenny. Vicky se vrací ze záchodu.Všichni už na ni čekají u výtahu. “Kam to bude?” ptá se obsluha výtahu. “Není špatnej,co?” šeptá Jenny Les. “Hmm ujde” potvrzuje Les. “Střešní apartmá” odpoví Nit. Jenny a Les s ním začínají flirtovat. “Jak se jmenuješ?” ptá se Les. “David a vy kočičky?” “Já jsem Jenny a tohle je Les” “Střešní apartmá” oznamuje David. “Končím v deset…můžem zajít třeba na skleničku” “To berem”odpoví holky už z chodby. “Tak tady to je” Prohlíží si Stanly velké dubové dveře. “To je opravdu krása.” “A nebyla by ta krása ještě větší,kdybys otevřel?” škádlí ho Vicky,které se už udělalo líp.Stanly tedy začne hledat klíč … “Honba za klenotem Nilu” pošeptá Vicky Nit a obě se začnou smát. “Už ho mám” vítězoslavně ukazuje Stanly klíč. Odemkne a … “Žjóva” neskrývá své překvapení Nit.Jenny se hned rozběhne po velikém obýváku,a protože je velice zvědavá vejde do všech dveří,které tam najde … a že je jich požehnaně. “Tady je pět ložnic a koupelna s vanou jako malej bazén.” dává hlášení.A tak se holky jdou zabydlet.Zatímco Vicky si vybírá pokoj s nejmenším oknem které tam je,Jenny okupuje jeden z pokojů s balkónem.Ten druhý má Les a Nit má pokoj s obrovským oknem. Stanly si také našel své místo.Za barem.Hodil do sebe jednoho panáka a jde pryč. “Kam jdeš?” ptá se Nit. “Do hlavního salónu” odpoví a pak už jenom … klap. “Chápete to holky?” kroutí hlavou Vicky. “Třeba tu někoho zná” filozofuje Nit “A třeba jsem spadla z jahody” komentuje její úvahu Les. “Holky,pojďme za ním.” navrhuje Jenny a všechny souhlasí.David je sveze dolů do haly a holky zamíří do hlavního salónu,kde … “Doly” rozběhnou se za kamarádkou. “Holky” “No to snad ne” pomyslí si Stanly,který chtěl být s Doly chvíli sám. “Doly jak se máš a co děláš …” pořád se ptají “ A to musíš vidět náš pokoj, to ti vypadnou oči z důlku.” a vedou Doly do výtahu. Po příchodu do apartmá tahají holky Doly z jedné místnosti do druhé aby se jí mohli pochlubit. “A jak vypadá tvůj pokoj?” Ptá se Les “Ještě nevím právě jsem přiletěla a ještě jsem ho neviděla.” říká Doly, která měla co dělat, aby se neprozradila. “Tak víš co? Běž si vybalit a potom se u nás zastav, jo?” “Jasně” s těmito slovy Doly odchází.

“Co se stalo?” ptá se Stanly, který už netrpělivě čeká dole na Doly. “Nic , ale měl bys jít za holkama, aby si něco nemyslely a stejně kluci by měli každou chvíli přijít.” oznamuje Doly “Tak se zatím měj a zastav se, musíme ještě vymyslet, jak je dáme zase dohromady.” prosí Stanly “Za půl hodiny se stavím” a odešla.

“Kolik si budete přát pokojů?” ptá se recepční. “Jasně že jeden” odpověděl Robin “Ale no tak co by si pomyslel Stanly kdyby se to dozvěděl.” namítla Doly. “Asi máš pravdu” uznává Robin. “Tak jedno apartmá pro 4 a druhý pro jednu.” vyčíslil to Jerry.

Když Doly vybalila šla se podívat za klukama. “Tak co, jak se vám tu líbí?” ptala se nadšeně. “Hmmm..docela to ujde”odpovídá Jimmy. “To jste mě zklamali.” “Ne…je to tu super,fakt” “Ale s Jenny by to tu bylo ještě lepší” namítá Ryan. “Škoda že je tak daleko” A Dolly má co dělat aby neprskla smíchy,jelikož je jako jediná z místnosti ví,jak je to doopravdy. “Nemysli furt na ni.” ozval se Robin “Tady je spousta jiných koček a určitě i lepších než ta tvoje Jenny.” “Nech brouka žít,Robine” konstatuje Jerry. “Tak brouka jo?” vzpamatoval se konečně Ryan. “Jen počkej” A už honí Jerryho po velkém pokoji v čtyř ložnicovém apartmá. “Moment moment” brzdí je Dolly “Musíme jít obědvat” “Tak dobře” říká Jerry. “Mír” navrhuje Ryan a oba kluci si podávají ruku na znamení přátelství.Jaké je však pro všechny překvapení,když Ryan využívá svého hnědého pásu v karate a přehazuje přez sebe Jerryho,jako plyšovou hračku,který dopadá přímo na luxusní pohovku. “Hladké přistání” smějí se všichni. “Tak a teď už vážně do jídelny” popohání Dolly a tak se všichni odebírají na dlabanec.

“Já už mám hlad Stanly” stěžuje si Vicky. “Nebuď nenažraná” odporuje Stanly jako správný krkavčí bratr. “Ťuk ťuk” ozvalo se zaklepání na dveře. Jenny okamžitě vystartovala,aby otevřela,snad v naději že za nimi bude stát Ryan. “Stanly…Doly” prohlásila znuděně,když otevřela. “Tak co jdeš?” zeptala se Doly. “Jasan” “A kam jako jdete?” diví se naštvaně Vicky,protože má podezření,že se jdou najíst. “K Doly” prohodil Stanly těsně před klapnutím dveří. “Lidi já mám takovej děsnej hlad” oznamuje Vicky. “Tak se jdi dolů najíst” pobízí ji Nit. “Kdyby přišel Stanly tak tě budeme krýt.” ujišťuje ji Les. “Díky holky” A Vicky už taky odchází.

“No konečně” pomyslela si Vicky,když došla do jídelny,kde již měli přichystané studené mísy jako předkrmy.Vtom najednou ucítila podivný pocit,jako by se na ni někdo upřeně díval.Otočila se a … přímo před ní je Jimmy. “Co tady děláš?” diví se. “No co,přijeli jsme s Doly na prázdniny,ale co ty tady?” je mimo Jimmy. “Nás sem dotáhl Stanly” “Víš co.Pojď k nám ke stolu.” nabídl Jimmy a Vicky samozřejmě nemůže odmítnout.

Sotva dorazil Jimmy s Vicky ke stolu kde seděli kluci … “No to ti to trvalo” okomentoval Jerry. “Máš tu omáčku?” ptá se Ryan. “No…někoho jsem vám přivedl” taktně upozornil Jimmy na přítomnost Vicky.Robin zvedl hlavu a … málem se udusil soustem které si právě dal do úst.A už letí židle a Robin se vrhá k Vicky. “Vicky…miláčku” Je šťastný že ji zase vidí a po tvářích mu tečou slzy jako malému dítěti. “Tolik se mi po tobě stýskalo.Ta doba byla nekonečná. Strašně mě mrzí že jsem ti řekl tolik ošklivých slov.Už mě prosím nikdy neopouštěj.” “To víš,že už tě nikdy neopustím” slibuje Vicky a taky jí samou radostí stékají slzy po tvářích. “Jak dojemné shledání” žertuje Ryan. “To teda jo” přidává se Jerry,ale přitom cítí,že mu to nějakým způsobem vadí.

“Nerad ruším,ale tohle přece není náhoda” zveřejnil svůj postřeh Jimmy. “Víš že máš asi pravdu?” přidal se Jerry. “Poprvé” šprýmuje Ryan. “Ha ha moc vtipné” zlobí se Jimmy. “Něco na tom bude” přidává se už i Vicky. “Nás sem dotáhl Stanly na dovolenou.” oznamuje Vicky “Ale máte mít koncertní šňůru, ne?” ptá se Ryan “ No, my jsme měli malou nehodu.” pokračuje Vicky “A co se stalo?” “Ále jak jsme dostaly ten váš nádhernej dopis tak si z nás začal dělat Stanly srandu.” vypráví Vicky “Ten hajzl jeden.” naštval se Jimmy “No a Nit to nevydržela a vyhrála K.O.” “To je moje šikovná holka.” chlubí se Jerry “A zlomila si při tom ruku.” pokračuje v klidu dál Vicky “Já ho asi zabiju.” pění Jerry. “No jo, ale proč jsi sem přišla tak sama?” ptá se Ryan “Protože jsem měla hlad a Stanly mě nechtěl pustit, tak jsem zdrhla.” “Na vem si.” nabídl ji svou porci Robin. Když Vicky všechno zblajzla, něco ji napadlo. “Kluci, co kdybych vás teď zavedla za holkama a tam by jsme se mohli domluvit na ty dva …” “To by bylo skvělý” všichni byli nadšeni a odchází k výtahu.

“Ticho, kdyby tam byl Stanly, tak mě zabije.” prosí Vicky a opatrně nakoukla do místnosti, aby zkontrolovala situaci. “Je tu Stanly?” ptá se Vicky “Ne, ten prďola ještě nepřišel.” oznamuje Nit “Jakej byl oběd?” ptá se Jenny “Lepší než si můžete myslet.” “Co?” nechápou holky. “Víte co, tak já vám to vysvětlím.” říká Vicky a proklouzává dveřmi.Vchází. “Tak už nás nenapínej” žadonila Jenny. “Vždyť je to jasné” myslí si Les. “Potkala tam nějakýho fešáka” “No…tak by se to taky dalo chápat” říká tajemně Vicky. “Musím jít na návštěvu” oznámila Jenny. “A kam?” diví se Nit. “Přece na WC" špitla Jenny a odchází. “Když vám teď něco řeknu,nešvihne to s váma?” otázala se nejistě Vicky. “Už to konečně vyklop” prosí Nit. “Dobře,ale je to na vaše riziko.” ukončila Vicky a jde ke dveřím. “Kam zas jdeš?” žasne Les.Vicky však neodpověděla, jen otevřela dveře a … do místnosti vchází kluci. “Jimmy!” vykřikla Les a rozběhla se ke svému milému.Robin přichází k Vicky a chytají se za ruce.Jerry ještě stále stojí u dveří a Nit na opačném konci místnosti.Hledí na Jerryho a nemůže uvěřit vlastním očím. “Kde je Jenny?” ptá se Ryan. “Na záchodě.” odpovídá Vicky. Ryan jde k oné místnosti,aby na Jenny počkal. Jerryho už to čekání unavilo a tak šel za Nit sám,a když ji políbil vzpamatovala se a políbení opětovala. “Jenny!” zavolala na sestru Les, protože Ryan už tam pomalu usínal. “No jo, už se valím.” a pomalu otvírá dveře, když se otočí, aby mohla vyjít, její oči se střetnou s Ryanovýma. Ten tam stál opřený o umyvadlo, jako by k němu přirostl. “Ahoj Jenny!” přivítal ji potichu Ryan. Než stačila otevřít pusu, podlomila se ji kolena. Naštěstí Ryan byl tak duchapřítomný, že ji chytil do své náruče. “Moc se mi po tobě stýskalo.” oznamuje Ryan. “Mě taky, byla to celá věčnost.” říká Jenny, kterou Ryan ještě pořád pevně podpírá. Konečně se vzpamatovala natolik, že se snažila postavit, ale Ryan ji políbil tak, že její snaha byla marná. “Pojď půjdeme za ostatníma.” řekl Ryan, ale než stačila přijít k sobě, on ji chytl do náruče a odnesl ji do pokoje, kde byly ostatní. Byly přivítáni vřelým potleskem. “Tak co podnikneme?” ptá se Jimmy. “Já chci pomstu.” řekla Les “Jo, to je ono.” shodli se všichni. “Pojďte musíme vymyslet plán.” navrhuje Jerry “Dobře mám nápad.” …

“Jasně, to je ono.” schvaluje Nit “Tak my teď jdeme, ale zase se brzo vrátíme.” loučí se kluci.

Asi po pěti minutách se vrací Stanly “Tak co jdeme na oběd? ptá se “Já nemám nějak hlad.” odpovídá Vicky “Ale před hodinou jsi tu umírala hlady.”

“No jo, ale mě se udělalo nějak špatně. Běžte tam beze mě, já to nějak přežiju.” uklidňovala je Vicky. Hned jak za nimi zaklaply dveře, tak vzala do ruky telefon. “Haló, chtěla bych abyste mě spojily do pokoje, kde bydlí Robin McCay?” “Ano samozřejmě, hned to bude.” oznamuje operátorka.

“Crn, crn” zvoní telefon u kluků v pokoji “Já to zvednu” navrhuje Doly, která se k nim přišla podívat. “Haló, haló” volá Doly do telefonu “cvak” slyší jak na druhé straně někdo položil sluchátko. “Moc vtipné” řekla si pro sebe “Kdo to byl?” ptají se kluci “Nevím někdo si dělal asi srandu.” říká Doly. Ryan se podívá na Robina a okamžitě vstává. “Doly mohla bys mi prosím tě dát ty prospekty, který jsme šlohli na letišti?” snaží se ji Ryan dostat z pokoje. “Jasně, pojď ke mně do pokoje.” navrhuje Doly.

Hned jak vypadnou, snaží se Robin dovolat k Vicky. “Ano?” říká trochu nejistě do telefonu Vicky. “Vicky to jsem já Robin, už jsou pryč?” “Jo, vzduch je čistý.” “Skvěle, za chvilku jsme tam.” nadšeně volá Robin. “Musíme se nějak zdejchnout od Doly.” navrhuje Jerry

V tom přichází Doly s Ryanem. “Doly, my bychom se rádi prošli po venku.” “Fajn, klidně běžte, ale nezapomeňte, že pro vás mám dneska překvapení, tak dneska ve dvě.”

Kluci se jen usmějí a odchází.