|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
O hrníček
opírá se stín
má ruce
v bok
já hlavu
podepřenou
k tomu
jím chleba
tlustě máslem
ona jen nevěřícně
tence
maže svůj
Do hrníčku
nalévám si
čaj
zbytečný
druhý nálev
piju
první
nejlepší
Konvice neví
že si dráty někde
pálí
já prsty
staré dopisy
nehoří čoudí
poslední sirku
mezi zuby
schovávám
jak nohy studené
ne mrtvé
pod peřinou
drkotají
ne moje
říkám si
tak cizí
teď si jsem
a opírám se
o hrníček
o druhý
vypitý
opírám se
o stín
její
Ty nohy budou moje
a ona
Uvidím...
|
|
|