|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Myšlenka na východ slunce Autor: Vineus (Občasný) - publikováno 19.8.2002 (18:09:43)
|
| |
Dnes poprvé vychází tvé slunce
a já jsem ten kdo ho přivolává,
tvá tráva působí tak hladce,
však chlad noci ji jemně rozorává.
A jako z rána dva lekníny už rozkvétají,
však dnes jsou o moc krásnější,
na hladině jejich místo však není,
hostí je tráva jemnější.
Na trávě se objevuje první rosa,
snad strach z východu ji přivolává,
leč žádná noha by ji necítila bosá,
vždyť horký větřík ji právě ochutnává.
Pomalu fouká po té krajině,
kde převážně je tráva
a hvězdy do sebe pohlíží nevině,
vůně noci už ten východ přivolává.
Slunce už vychází
a zem pod trávou krásnem prorůstá,
na trávu to krásno přenáší,
ten pocit, po kterém se propínáš.
|
|
|