Pro každý den střídající
vjem zasněný, pro každý východ slunce, chci
být přítomný, pro pokaždé kdy tvou
dětskou tvář, něžně pohladí měsíční
zář, chci být nespoutaný, pro lásku
mámy, pro noční flámy, pro poslední
pozdrav, pro tebe i pro dav, pro slzy z nebes, pro úsměv
nevěst, pro zvuk co mám rád, šílenství
v snách, chci být láskou zaslepený. Pro
básníka jdoucího na kraj světa, pro tribuna,
jenž ví v lásce nět veta, pro zběsněné
pohledy, duše co podlehly, srdce co zlomili, lásku
jak zabili. Pro poslední tak známé, praskání
gramofonu, pro píseň muže s tmou v očích, co slyší
duhu, pro poslední verš, pro každičkou sloku, pro
poslední zabití Čapkova mloku, já chci být,
bohatý přátelstvím a láskou, chci
utéct a schovat se s vámi před touhou samoty, před
mdloby a mrákoty…
|