Sestupuji po schodech ve třetím patře potkávám černošku s dcerou a kastrolem zelňačky v jedné ušní dírce usínám jí na palci druhé nohy záhy mě
však budí potápěči stavím se do řady a postupně vysvětluji několik nevysvětlitelných jevů potápěči bleskusvodně mizí mezi stromy a tak zůstávám s černoškou a nahou dcerou v mezipatře nevím co říct tak neříkám nic aniž bych jakkoli mluvil potápěči se naštěstí vracejí právě včas a šnorchlují v zelňačce černoška jim struky ucpává otvory a tváří se nepřítomně na to už se nemohu dívat tak beru černou dceru do chléva kde ji učím stloukat kříž v přetvářce že je to akrobatický jelen v tu ránu potápěči vysklívají ploutvemi okna a působí nezpůsobně setrvávám vysoko v budhistickém posedu a nechávám se požírat hmyzem okolo černé ráno vstávám a napjatě sleduji soutěž proutkařů voda praská a černoška vysvléká další dceru z banánového listu
