Před bránou srdce tvého

Viola Fialková

Každou noc se hvězd ptám, zda mě máš vůbec rád.

Tvá ústa zůstávají stále němá a já bych tolik chtěla

slyšet ta dvě nevyřčená slůvka.

Trpělivost přináší růže a čekat se prý vyplatí.

Čekám frontu u tvého srdce a vlastně ani nevím,

zda je tam ještě pro mě místo.

Čekám jako žebrák žadonící o krůpej lásky

a skývu citu tvého.

Mé nitro se bouří, křičí do ticha

a vzpíná se jako splašené koně.

Dočkám se !