I.
Podívej na tvých rukou je krása mocných dam
Je tam závidím jsem smutná jak každá žena
Jíž chybí půvab hodnotný - posedávám tiše lkám
"Perlorodko .. ! " pak oslovím tě jménem krásy
Lžu neb závidím proklínám tě a rvu si vlasy
A přesto uznávám - svět je takový na všechny časy
Že jedním dává a druhým bere naděje
Svět je takový ale – prosím - ať se mi nesměje
II.
Mám v kapse posledního floka
popíjím Iron - chce se mi blít
můj domov je špinavá stoka
kam nechci večer jít
máš všechno - i lásku vzatou
z mého talíře
za ženu smíš být jatou
je to k nevíře
tak opět žiji pro závist
i když otočím ten list
a budu myslet na jiné
properu vztahy rodinné
vždy ona vyplave
tak nechci žít
trpět sebou
pak se bít
změnit
chci
vše!
|