Prahu - pod nájezdem střetu zájmu,
skryt se za kultur,
popsub...
Cesta - to je business!
Nejraději by kdyby,
leda tak skokem... nazpět,
vhloub.
Matičko, lidu českého,
nevolnosti sama z toho,
ukřižována řvoucími zdmi a stínem,
spiklenectvím neo a jim beztak podobným.
Kéž bys měla sama pro sebe vláhy...
Orchideji v ústech bodláku...
dikcí miziš...
před očima...
v pláč...
cizého biješ, oni tobě také tak.
Tys křížem mnoha lidu, tys jeho vůle – postrojem,
gólem je převést silu, stržit ji v bohatství.
Namísto v platnost krále, sídliště je mravností...
Sokola vzlet vede v mdlobu nitra bijce,
vše začíná a končí před obrazovkou televize.
Kéž by bylo plna lidu ulic,
takového - pějiciho slávu čista dobra duše a chválu,
lidu znějícího svému srdci pro blaho a slávu.
Všem!
Pak teprv sobě
a jemu jako městu živa doma,
byl bych teprv naplněn!
|