Ty ve mně pořád ještě dejcháš?
Já doufala, žes’ umřela!
Vyzrazená
ve mně se skrejváš
vysíláš bolest do těla.
Nosím tě v sobě,
když on tě nechce.
jsi strašně těžký břemeno
Odešel s úsměvem,
odešel lehce,
měl sebou vzít tě... za věno.
Tak dej si pauzu,
vem si dovolenou,
bylas' mu málo,
on chtěl víc.
Odpustit můžu,
nikdy zapomenout.
Tak dej si pauzu,
leť na měsíc...
Jenže já bez tebe,
byla bych prázdná.
Rostla jsi ve mně
dnů bezpočet.
Ne... neodcházej..!
Zůstanem spolu..
Jednou mě vezmeš
na d l o u h ý L E T . . .
|