Poznámka: Původně jsem zamýšlel psát o svádění, ale nakonec jsem se rozhodl psát o všem týkajícím se milostného vztahu a původní text jsem neupravoval.
Na úvod napíšu o tom, co předcházelo psaní tohoto... jak to vlastně nazvat, na to teď musím přijít. Budu psát o svádění. Rozhodně to nebude klasický návod, jak svést dotyčnou osobu. Přesto věřím, že mnohým lidem se sváděním pomůže daleko víc než kterýkoliv jiný návod. Dalo by se tomu říkat filosofické dílo anebo vědecká práce. Z těchto dvou bych dal jednoznačně přednost označení filosofické dílo, protože nesnáším práci. Jsem si vědom toho, že na někoho to může působit jako samochvála, když svůj text označím za dílo. Pokud to na vás tak nepůsobí, určitě ještě poznáte, jak často chválím sám sebe. Abych našel ideální označení pro tento text, hodilo by se mi znát nějaké filosofické dílo, ke kterému bych mohl to svoje přirovnat. Bohužel jsem nečetl téměř žádná filosofická díla a tak to své přirovnám k Manifestu komunistické strany od Karla Marxe (nejsem komunista, četba tohoto díla mně spíš utvrdila v protikomunistickém postoji). Ani nemám valné mínění o kvalitě myšlenek v tomto díle, ale svým zpracováním přibližně odpovídá tomu, co bych chtěl psát já. Toto dílo se snaží spíše vysvětlovat dění ve světě než popisovat, jak se co má dělat správně. A o to samé bych se chtěl pokusit ve svém díle. Své dílo jsem přirovnal k Manifestu komunistické strany, předpokládám však, že dopad na vývoj světových událostí bude mít ještě větší. Myslel jsem, že když najdu filosofické dílo, ke kterému bych to své přirovnal, pomůže mi to také v nalezení vhodného označení mého textu. Těžko pro Manifest komunistické strany najdu lepší označení než filosofické dílo a se stejným označením se spokojím i v případě svého textu.
Takže teď už konečně můžu psát o tom, co předcházelo psaní tohoto díla. Snad bych neměl problém okamžitě bez dlouhé úvahy zvolit slovo dílo, ale cosi v mysli tomuto výběru bránilo. Když zveřejním první část tohoto díla, nebude to mít rozsah díla a bude to umísťeno mezi ostatními články. Snad jsem měl pochybnosti o reakcích lidí na označení dílo. Vysvětlil jsem, proč jsem toto označení použil, a možná díky tomu budou někteří lidé s tímto označením souhlasit.
Mám spoustu geniálních myšlenek a na spoustu dalších ještě přijdu. Jsem nesmírně hrdý na tyto myšlenky a chci, aby i jiní lidé poznali krásu těch myšlenek. Milostný vztah je jedna z oblastí, kde jsem vyvinul teorie nejúžasnější a která mě nejvíc baví, ale vůbec jsem nechtěl svoje teorie zveřejnit. Znalost těchto teorií by ze mě učinila největšího svůdníka, pokud ale teorie zveřejním, objevila by se spousta dobrých svůdníků a já bych nebyl tak výjimečný a nebyl bych už na úplně jiné úrovni než ostatní. Donedávna, jsem bral v potez pouze toto negativum a ani jsem nepřemýšlel o dalších následcích. Teď už vím, že by to mělo i příznivé následky a zveřejnění teorií by nebylo zdaleka tak nevýhodné, jak by se mohlo na první pohled zdát. V prvním bodě musím zmínit, že své teorie o milostném vztahu ani nemusím zveřejňovat a přesto díky mě můžou ostatní svůdníci objevit nové teorie a dramaticky zlepšit své svůdnické dovednosti. Například když budu sváďet dívku na rušném místě se spoustou lidí, třeba se mezi nimi najde někdo, kdo bude sledovat mé počínání a v jiné situaci mě napodobí a jeho zase napodobí někdo jiný nebo díky pozorování porozumí některým mým teoriím a pomůže mu to v rozvíjení teorií vlastních. A nemusí tyto teorie a techniky šířit pouze sváděním na veřejnosti, ale také může zveřejňovat své úvahy. Nebo také můžu svádět dívku a sama dívka převezme mé teorie a techniky a bude svádět kluky nebo zveřejní své úvahy. Ještě jsem ani nezačal mluvit o kladech zveřejnění teorií a už teď není jasné, která možnost je výhodnější. První možnost má tu výhodu, že pouhým pozorováním se zřejmě nikomu nepodaří zcela porozumět mým teoriím, snad by se tomu mohla dost přiblížit nějaká holka, kterou bych svedl a trávil s ní hodně času. Je dost možné, že by mě pozoroval jiný muž a převzal něco z mé techniky. V čem by to ale vlastně vadilo? Samozřejmě by to vadilo v situaci, kdyby sváděl dívku, o kterou bych stál i já. Musíme si představit situaci, ve které bychom oba usilovali o stejnou dívku. Buď by s ní nechodil žádný z nás a oba bychom o ní usilovali (například ve škole) nebo by s ní chodil jeden z nás nebo bychom s ní chodili oba. Situace, že bychom s ní chodili oba se dá ještě rozdělit na dva případy. Buď by dívka tajně zahybala svým klukům nebo by se jednalo o tzv. mnohomužství (mnohoženství se také říká polygamie, ale termín pro mnohomužství neznám). Nejprve rozeberem první situaci, kdy žádný z nás s dívkou nechodí a budem předpokládat, že druhý muž pouze okoukal jednu techniku a nepronikl do tajů mé teorie. V této situaci může opět nastat několik různých situací. Technika, kterou druhý muž okoukal, by mohla být v konkrétní situaci nepoužitelná. Pak by v této situaci nevadilo, že druhý muž okoukal mojí techniku. V další situaci by technika samozřejmě použitelná byla. Tuto situaci přeměním na konkrétní, aby se dala lépe rozebírat. Technika, kterou by druhý muž okoukal by bylo toto oslovení: "Čau, nechceš se mnou trapně mlčet?" Další průběh by mu už unikl. Může nastat několik odlišných situací v závislosti na vlastnostech dotyčného muže. Může to být muž, který kdyby neokoukal moje oslovení, nedokázal by o dotyčnou dívku projevit zájem. Může se zdát, že v takovém případě by mi bylo nutně na škodu, že druhý muž okoukal mé oslovení. Pokud totiž muž neprojeví zájem o dívku, svádí to k tomu, abychom ho označili za nulovou konkurenci. To, že se k oslovení odhodlá, by pak z něj mohlo udělat pouze vážnějšího konkurenta. Ve skutečnosti ale muže, který neprojeví zájem o dívku, nemůžeme považovat za nulovou konkurenci. Vždyť může také dívka projevit zájem o něj. V této situaci může nastat několik odlišných situací. Budeme se zabývat pouze situacemi, kdy dotyčný muž (odteď ho budu nazývat Dylanem) použije okoukané oslovení, neboť v ostatních situacích by Dylanovo okoukání oslovení nemělo žádný vliv na tuto situaci. Uvažujem tedy situace, kdy je dívka (odteď jí budu říkat Lotta) připravená usilovat o Dylana, ale ten jí osloví první. Teď může samozřejmě nastat to, že se Lottě oslovení líbit bude nebo nebude a nebo na něj bude mít docela neutrální názor. Pokud se jí oslovení líbit bude, může nastat několik odlišných situací. V první situaci si oba budou výborně rozumět a budou se velmi přitahovat. Tuto situaci nazvu situací alfa. V druhé situaci bude počínání obou lehce křečovité a dojde k lehce trapným rozpakům, ale Lotta i Dylan budou mít stále velmi dobré mínění o tom druhém a budou o něj stát. Teď může nastat několik odlišných situací. V první situaci nakonec oba začnou jednat uvolněně a budou se spolu dobře bavit. Dál bude tato situace probíhat stejně jako situace alfa. V druhé situaci křečovitost a trapné rozpaky úplně nevymizí, ale vzájemná přitažlivost zůstane zachována. V závislosti na velikosti křeče a vlastnostech Dylana a Lotty teď můžou nastat různé situace. V první situaci křečovitost nedosáhne neúnosné míry a Lotta i Dylan budou stále vyhledávat kontakt s tím druhým. V druhé situaci křečovitost dosáhne neúnosné míry pro Lottu a ta se bude vyhýbat kontaktu s Dylanem, přestože jí stále bude přitahovat. Je jasné, že pokud je křečovitost neúnosná, člověk se jí bude vyhýbat za každou cenu. Ale jak se zachová, pokud budou na něj budou působit mocné sexuální pudy a vyhýbat se křečovitosti by znamenalo tyto pudy neuspokojovat? Celou situaci rozebírám poměrně důkladně a tak se musím ujistit, že to je skutečně účelné. Nemá cenu rozebírat dění, na které už nebude mít žádný vliv pokud Dylan použije okoukané oslovení a nebo první projeví iniciativu Lotta. Zvolení určitého oslovení bezesporu bude mít velký vliv na následující průběh námluv. Jak už sem řekl, buď může nastat situace, že se budou oba dobře bavit v uvolněné atmosféře nebo jejich počínání může být provázeno jistou křečí. V případě křečovitých námluv si oslovení stále může uchovat část svého vlivu na následující dění. Může totiž nastat situace, že bude záležet na Lottě, jak se k situaci postaví a vzhledem k úžasnému oslovení bude s křečí bojovat a doufat ve změnu k lepšímu. Už mě nebaví všechny ty situace takhle rozebírat a tak s tím přestanu. Snad by to bylo snažší, kdybych vedl přehlednější zápis, používal nějakých tabulek a používal označení pro důležitá fakta. Tyto úvahy také ani nebyly klasickou součástí samotného díla, spíše byly autorovou odbočkou na úvod, a tak to neznamená, že jsem své teorie o milostném vztahu nedotáhl do konce. Ale nevylučuji, že jednou toto započaté dílo dokončím.
Se slzami v očích tedy pohřbívám Lottu a Dylana, ale věnovat se úváham o zveřejnění teorií nepřestávám. Spíš tu teď nastíním své jednoduché myšlenky, které jsem měl dřív a které mám teď. Jak už jsem řekl, dřív jsem se bál toho, že zveřejněním svých teorií bych se o svůj nejcennější poklad rozdělil s ostatními. Už jsem se zmínil o rizikách při okoukání mých technik. Pokud bych teorie zveřejnil, alespoň by lidé obdivovali mou vtipnost a genialitu a ne někoho jiného, kdo by mě pouze kopíroval. Pokud své teorie zveřejním, dá se počítat se zesílením konkurence. Ale když se dívka bude rozhodovat pro svého partnera, hlavní pro ní bude, jak s ním bude šťastná a ne jak ji bude svádět. To, jak jí bude svádět, dívce pouze napoví. To, že se nějaký muž naučí vtipné oslovení, nic nezmění na tom, jak s ním bude dívka šťastná. Já důvěřuji v prozíravost dívek, o které stojím a věřím, že poznají, s kým budou nejvíc šťastné. Právě to, jak se mnou budou dívky šťastné, je mou největší zbraní a zveřejněním těchto teorií její síla nijak neochabne ani jí nedokáže nikdo jiný použít.
Zveřejnění mých teorií také nemusí posilovat pouze mou konkurenci. Mé teorie můžou pomoct dívkám a díky nim mě svedou nebo si alespoň budou počínat obratněji, když budu svádět já je. A nebo díky mým myšlenkám mohou prozřít a uvědomit si, že jejich kluk mi nesahá ani po kotníky. A positivní nejsou jenom situace, na kterých budu přímo profitovat. Nepochybně je na světě spousta osamělých žen i mužů mě podobných a mé teorie jim pomohou ke štěstí a už si nebudou připadat o tolik horší než většinová masa. Mé teorie v nich probudí jejich schopnosti nehledíc na to, zda se to bude většině zamlouvat. Uvědomí si, že nemusejí tolik usilovat o uznání většiny. Jak je vidět, zveřejnění teorií má nesporně i svá positiva a pravděpodobně převyšují ta negativa. Mohl bych tu hledat další negativa, ale jednak se mi do toho nechce a potom bych tak trochu šel sám proti sobě vzhledem k tomu, že jsem se rozhodl teorie zveřejnit. Popravdě ale byla má iniciativa s tímto filosofickým dílem vyvolána něčím jiným než výčtem positiv. Dozvěděl jsem se totiž, že jeden člověk píše o svádění na jeden web a má velice slušný honorář a v ten moment jsem byl rozhodnut, že také napíšu o svých myšlenkách a že ho překonám. Byl jsem skálopevně rozhodnut, i když jsem si v té době zřejmě ještě neuvědomoval positiva zveřejnění teorií a na mém rozhodnutí by nic nezměnil ani nekonečný seznam negativ. Byla to má hrdost na mé myšlenky, která zapříčinila vznik tohoto díla. Jako člověku nestačí, že je krásný, ale potřebuje, aby se někomu líbil, mně nestačí nosit své myšlenky pouze ve své hlavě.
V další části se už dostaneme k samotnému jádru mého díla.
Tématikou milostného vztahu jsem se zabýval také v této diskusi: http://milannemec.blog.idnes.cz/c/34879/Diskuse-o-nastrahach-pri-kecani-s-krasnou-holkou.html
Plánuju uveřejnit víc takových diskusí na různorodá témata a hledám diskutéry. Pokud máte zájem, ozvěte se mi na icq: 377-485-958
|