Padala sněhová vločka, padala a tančila
s ostatními sněhovými vločkami. Vesele
dováděla a dívala se dolů, na to, jak se
krajina mění v pocukrovanou buchtu. Pod
maličkými vločkami se pomalu ztrácela
třešňová červená, jíž byly letos natřeny
střechy, ztrácelo se jehličí mohutných lesů,
dokonce i šeď továren ustoupila malým
vločkám.
Padala sněhová vločka a vesele dováděla.
Dívala se dolů na malé plechové broučky, jak
polykají a vyplivují, polykají a vyplivují
drobné černé tečky.
Padala a tančila, malí broučci i drobné tečky
se zvětšovaly. Dívala se, jak lidé putují do
práce, do školy, k lékaři, z práce, domů.
Viděla stoupat dým z komínů, viděla sněhové
vločky na střechách i čepicích.
Padala a tančila. Lidé si vařili ranní kávu,
čistili zuby, lakovali vlasy. Také se
oblékali. Někteří do šatů, jiní do pyžam
a nočních košil.
Vločka tančila a smála se. Viděla vánoční
stromečky na balkónech, viděla i to, že lidé
se dívají. Dívají se z oken, na televizi,
druhým lidem do očí. Všimla si, že lidé se
milují.
Tančila a těšila se na setkání s ostatními
vločkami. Pomalu se chystala přistát, když
uviděla dvě stařenky pomalu sestupující po
schodech. Naposledy jim zatančila na
rozloučenou.
Malá sněhová vločka pomalu dospěla k zemi.
Upravila si ramínka a dosedla. Do té chvíle
neměla tušení, že i chodník může chutnat
slaně.