Nejdražší ze všech, prosím o slyšení,

ke slovům psavce pozornost svou stoč,

za hřích se platí, vím a znám i proč,

co mi však uniká, co zřejmé není -

- jak dlouho ještě, kolik utrpení

mne čeká a co vše si musím sníst,

abych tak odčinil své provinění?

Nestačí to už? Prosím, obrať list...

Snad ďábel ve mně našel zalíbení

a s úsměvem mne pobíd´:"Ke mně vkroč!"

Však co se zdálo vínem, je jen moč,

na stole jeho mlsky z práchnivění,

i když jsem to byl já, kdo při sklízení

těch plodů pomoh´, lží se nechal hníst,

teď krmí žalu hrozí přesycení.

Nestačí to už? Prosím, obrať list...

Jsou marné prosby? Marnější je klení?

Ach, bohové, jak žádat mám a oč?

Spirálo času, rychleji se toč,

odnes mou hanbu, já dám na modlení,

smaž vzpomínky - ti lotři zavšivení

v paměti mé mne stále nutí číst.

Kdy viny tmu zaplaší rozednění?

Nestačí to už? Prosím, obrať list...

Že žádám mnoho? Vím, tím jsem si jist

a přesto doufám, věřím v odpuštění.