|
|
|
Barvy duhy Autor: Cobain (Občasný) - publikováno 23.5.2000 (22:21:18), v časopise 30.5.2000
|
| |
Červená – barva krve, barva slunce ve večerním oparu,
na tobě spatřil jsem ji prve, barva šatů slečny u baru,
barva uhlíků v dohasínajícím ohništi,
barva co převládá na středověkém bojišti,
červená – lze ji spatřit na podzim na stromech,
červená uchytí se na střechách, na lidech, na domech.
Červená – vidím ji na tvých tvářích,
na tvých rtech z dálky na mě září – ČERVENÁ.
Oranžová – hned vybaví se mi chuť pomeranče,
kůra sekvojí, barva země u zapadlého ranče,
oranžová je vždy hned vedle červené,
když hledím na tuto barvu – oči pomalu se úží,
je součástí rostlin a též zvířecích kůží – ORANŹOVÁ.
Žlutá – barva slunečních paprsků
co po ránu tě šimrají v nose,
barva co se odráží na vlhké raní rose,
žlutá je barva plamenů, barva jantarových kamenů,
žlutá – je barva měsíce a hvězd,
co svítí ti při návratu z nočních cest.
Žlutá – barva slunečnic na širých polích,
barva, ze které mě oči bolí a zrak přechází – ŽLUTÁ.
Zelená – barva trávy, barva lesů, luk a stromů,
co tě uklidní jak příchod domů, po strastiplné cestě.
Barva jezírka ztraceného v lesích,
barva žáby kvákající kdesi – v rákosí.
Barva očí, kterou mám tak rád,
zelená – i duha dodržuje jistý řád – ZELENÁ.
Modrá – barva oblohy, vody v oceánech, řekách,
barva moře, před kterou klobouk smekám,
modrá je taky barva mojich očí,
modrá je planeta, co se s námi rychle točí,
a pomněnky mají modrou barvu též,
tak jich pár natrhej a ke své dívce běž – MODRÁ.
Fialová – mě vybaví se vůně fialek,
barva které se nikdo nezalek,
fialové jsou v lese borůvky a potažmo prsty mlsných dítek,
fialový je každý jejich kvítek.
fialová je čokoláda Milka, fialová je každá další chvilka
v tvojí společnosti, v tvojí neskonalé dobrotě a upřímnosti.
Fialová to všechno uzavírá, a duhu pak vtáhne černá díra,
zbude tu po ni prázdno na zemi,
však krásno v duši – věřte mi,
duze ty barvy vážně sluší – FIALOVÁ.
|
|
|