Ráno.

Sedíme, mlčíme, hledíme a přemýšlíme.

Takové pěkné ráno to ještě před minutou bylo.

Neviděli jsme se dva měsíce.

Včera jsme se tak krásně milovali.

Konec?

Co tím sakra myslí?

A co pak znamenal ten včerejší večer?

Že prý nevěděla, jak mi to má říci...

Že prý jsem vypadal tak šťastně a nechtěla mi to kazit....

No načasovala to opravdu výborně.

Že jsem prý skvělý ale.....

Jo ale, vždycky mají nějaké ale....

Asi jsem víc naštvanej než zklamanej.

Chce se rozejít, fajn ale ten způsob je krutě divnej...

Do pytle, kolega zvoní u dveří a já musim do práce.

Fakt skvěle načasovaný.

Běž, ať nepřijdeš pozdě....

Si dělá srandu...

Má starosti o můj pozdní příchod, po tom co mi řekla.

Ale co, dlabu na to...

Užij si to holka, já jdu do práce.

Klíče nech ve schránce...

Čau.