Potmě hledám tvou dlaň
Dahlia
Potmě hledám tvou dlaň, lásko,
abych jí propojila se svojí.
Měsíc zářivě svítí do okna
a já se ho marně ptám, zda mně
ještě vůbec máš rád.
Něco mezi námi zaskřípalo,
něco se rozbilo a já nevím
jak to napravit
Zda to ještě napravit jde.
Chtěla bych vrátit čas, alespoň
o pár chvil.
Sama sebe se ptám, zda jsi mně měl
rád, nebo to byl jen tvůj rozmar ?
Jen si si se mnou pohrál a zahodil.
Už nikomu nebudu věřit, už nebudu
věřit v lásku.
Láska je sladká i hořká zároveň,
láska pohladí duši, ale i do ní bodá,
láska bolí, ale nedá se bez ní žít.
Láska je droga a když jí nemáš tak živoříš.
Potmě hledám tvou dlaň,lásko, abych jí
propojila se svojí, už jsem jí měla na dosah,
už jsem se jí skoro dotýkala a náhle mi zmizela
je pryč.
|