|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Dobročinná sbírka básní
1993
Biče
Déšť
zasívá do mých pórů
zrna usmíření
Paprsky vody
rovné bičují
Pod tlakem
vypouštím se slzou
to obludné slovo:
SENTIMENT
Žena s bičem – –
To snad není možné!
Ta správná
Rozžhavené hřeby
Ničí nohy chodců.
Nejlepší je lidi
Uzavřít do kotců.
Nad námi
Proudy smutku odvály
to poslední, co zbylo mi; –
– byl to sen a byl to pocit
Nebe jasné nad námi.
A vzduch tetelil se studem,
panenská to příroda!
Odnášen teď smutku proudem
opakuji dokola...
Je
Ve chvíli, kdy vlak na zenitu
svých možností přeskakuje na
výhybkách jak pelášící myš a
neautorizovaná verze;
redigoval M. Rydval
Necronomicon
Odejdi do jeskyně,
osedlej okřídleného
ptáka
a
odlétni do temnot nitra
srdce
země!
Sachtálnice
Kapu ti to do plechovky
Říkalas, že ti to stačí?
Aniž bych věděl, co ti
páni chtějí,
unikám jim z dosažení.
Sbírám míčky, dělám auta.
Bez čtyř nohou dnes to nejde.
Pospěšme na horu bromu
čekáme vyhodnocení.
Olovum
Jak jste v ringu, milý pane,
nemyslíte na přítomnost
Nepochopíš lůzy vrané
beze strojů na pitomost.
Jak jsem volný! v strouhách chrápu
Přikrývám se špejlemi
Vždyť jsem kretén. „Já tě chápu“
povědělo nebe mi.
Hleďme, koník! Vedle dvířka!
Teď nerozumím slovům.
Na kašel je dobrá zdířka.
Olovo je olovum.
Maso
Kloužupotvémtělejakpokrkukytarya
žněkamdolůkzačátkutvýchstrunan
emohusivynachválittensouzvuktělad
ušíkterýjepokaždémtvémdotekuinten
sivnějšíatykřičíšočirozšířenétouhouh
matníkzpocenýodnenechavýchprstů
akytarakvílí až k zalknutí
Aroz
Aroz aroz a rozvaliny
bezedná to ústa jatek
těšíme se na nůž v játrech
Necky plné červů zítřka.
Poučení
Slizký rozkrok, zářné zítřky
Rozkrádám tvůj úsměv krycí
Píšu z toho „Poučení“
co předrásám v noty v bicí.
Jsem Absolutní Láďa
Mokrá sirka leží smutně
roztahuje nohy k hvězdám
Pes slíže rozčarování
Říká: „Ni číslo ti nedám!“
Nepřesnost na dopad biče
Hvězdy zíraj mezi nohy
Nekonečná délka světla
Pes nemá na jízdu vlohy.
Marně se tu sirka snaží
Všichni utíkaj do bia
perverznost má nezná hranic –
– pročítám Klímova „DIA“.
V životě II.
V životě jsem neviděl
moře velké jako dlaň
Avšak když se pokusíme,
třeba ulehneme naň.
Neopatrná
Jedna lesba sobě nesla
televizi značky TESLA
Zakopla, ta spadla na zem,
rozskořepěla se rázem.
Obecní koník
Rozdrobil jsem solí polí
Děti v dolech sáňkovaly
Na kostech zkostnělých kostí.
Není v obci více páry
Běží koník za Kováry.
Soudek si svůj valí rov.
ROZTROP
Sekali jsme Azorovi
nožky, nosy, uši, sáňky
pištěl, kvičel, neměl radost
Poluce měl Majklův Strýček
Fotil si to do Deníku
aby šašil na Cholmavu.
EARAB
E jako energie
prýštící z tvých prýsklých rukou
Na noži se sunou temně
a ohlávku přitahují
aniž vědí, že podstata
Světa vězí v sublimaci.
Nuž otřemež si sekyrky
od mozečků ptáčků!
Ne tak sirky
The Ferris Wheel
Ruské kolo
– – ta směšná podstata Světa.
Za zvuků hudby
jsi všude
přikován na jedno místo
s rozhledem víkendového
dravce
Sloní biliár
Mravokárce
veze v kárce
další čtyři mravokárce.
Hledají mravenečníky –
– chtěj si zahrát v kulečníky.
P & K
Moje holka je hosteska
protože pracuje v hostelu
dlouho do noci
do rána
do noci
stále v hosteli
|
|
|
