To bylo poprvé, co jsem oslovil neznámou dívku na baru.

Nesnáším bary, smějící se páry, muziku nahlas a otrávený servírky. A zředěnou kolu. Nevim, co jsem jí řekl, ale vím, že se ptala právě na tu kolu. Říkám „No a?“

„Jsi tu autem?“ říká ona a má ten svůj úsměv děvky, co ti jen zatancuje u tyče.

„Ne, nemám řidičák,“ jsem říkat neměl. Byl jsem pro ní stále víc divnější. Pseudointelektuál nebo něco takovýho, čemu nerozumí, co jezdí v mhd.  
„Tak proč nepiješ?“

„Proč ty piješ?“ říkám už radši s úsměvem. Má pěkný prsa nebo střižený šaty.

Zasměje se. Nenávidím ji a ona mě taky, tak se popichujeme. Když vás někdo nudí, je nejlepší ho provokovat. Zvedá to zábavu. Holka je soutěživá a já dítě, když nepiju.

Říkám „Chci dospělou ženskou, která ví, co chce a nechová se jako malá a nemele kraviny o svým srdci a neopakuje větu ´Ale já to tak cítím!´. Pořádnou ženskou, co neleží na zádech...“

„Zrovna na jednu koukáš,“ říká mi s těmi svými šestnáctkovými duhovkami.

„Tak si pojď zašukat.“

Tím mé první oslovení neznámé dívky končí. Mohl jsem jí celý večer poslouchat. Jak si nerozumí s otcem, její bývalý je blbec, pejsek má červy, je dostatečně hezká ? ve škole má potíž s učitelem… Abych ji nakonec ožral, dovedl domů a ona mi ho s láskou vykouřila. Ale já ji chtěl jen ošukat a ona do dvaceti šuká z lásky.