Láska post mortem                                 

Líbám tě na ústa                                            

 na pysky víc                                               

s tebou to nedělá

má milá nic?                                                     

Od hlíny myju tě                                             

Vždycky když vyjmu tě

Z tvé nové postýlky                                    

Kde ležíš nehnutě.                                          

Strnulý pohled máš                                      

A trochu zapácháš

Když nohy ohýbáš                                        

Malinko zapraskáš                                       

Každým dnem chladnější                               

 má milá ke mně si

proč je tak vzdálené                                    

to naše hraní si?                                             

Žádný vzdech ani sten                        

Dvěstěkrát tam a ven                          

Tvou láskou bez srdce                                                         

Ach já sem poraněn

Třebaže věrná si                                                        

Za jiným neběháš                                           

Musím já za jinou                                          

Tvé dny brz pominou                                   

Tolikrát říkalas                                            

Že ráda mě vážně máš                     

A teď se mi v náruči                                      

 pomalu rozkládáš?                                         

Přes veškerý plamen zloby                          

Z toho tvého chování                                     

Běhám zase mezi hroby                                

Že není to moc humánní?                                 

Vytahuji lásku z hrobu                       

To jest moje poslání

A lidská těla si zasluhují                                

Postmortální mrdání                                       

24.3.2004