|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Balada o dětech
Vezou děti vezou vůz
K domovu však velký kus
Na tom voze matka leží
A už dýše sotva stěží.
Matka mladá avšak chudičká
Ty děti ztratily už svého tatíčka
A jestli pojedou více než chvilinku
Tak opláčou i svoji maminku.
Vezou matičku po polní cestě
K domovu kroků snad už jen dvě stě
Nad hlavou měsíc dětem klidně svítí
A za vozem rozkvétá pohřební to kvítí.
Proč tedy matička,když nemocná tak byla
Pryč ze svého domku ven se vypravila?
To každá matka vida plačíc hladem svoje děti
Vydá se sinavá za svá dítka poprositi.
Tak tedy ubohá matka k zámku vyšla
Ale musela odejít,tak jak k němu přišla
Ve vidině jak hroutí se jí svět
Neměla již síly, už nedošla by zpět.
Doma dítka pláčou,avšak o matku se bojí
A tak tedy s hladem k odchodu se strojí
Procházejí lesíkem a pak polní cestou
Oblečeni uboze, jen děravou vestou.
Přišly tedy na místo, kde matička padla
Kdyby ony nepřišly, jak květina by zvadla
Matku zvedly do vozu, jenž opodál tu zel
A za nimi do dálky tlustý vlastník klel:
Tohle že vám darmožrouti přijde hrozně draho
Takhle lidi okrádat a sát všeobecné blaho
Že neměl psy, tak hodil po nich kámen
Tu přišla mrtvice a byl po něm ámen.
Tak děti s vozem až k domovu se dostaly
Avšak život v matce zbytečně už hledaly
Ach, matka sličná a krásná dříve jako laň
Teď ale nemoc, hlad a žal sebral si svou daň.
Dítka položily matku na lavici
A zapálily svíce ve světnici
Ve svícnu mocný plamen hrůzy plál
Vždyť hlad je mocný principál.
***
Za týden dvě rány na dveře
Jestli ta vdova otevře?
Přišli ze zámku tři panduři
Zeptat se jí jak se daří.
Dveře nic a uvnitř ticho
Vojákům se svírá břicho
Vojáci odvahu tedy seberou
A dveře se rozletí pod mocnou sekyrou.
V tom hrozný děs, obludnost a hrůza
Jednoho zastřela do mdloby můza
Na lavici matka stále leží
Ale její tělo poznat už jde stěží.
U stolu jedí dvě šílené děti
Zmítané chutí děsivou
Z hladu se stali z chudáků kati
Co klidně snědli matku svou.
**
Stále svítí stejný měsíc
I rostou stromy jako kdysi
Jenom je tu něco navíc-
Na větvi dvě dítka visí…
9.3.2002
|
|
|
