|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Myš, která si již delší čas myslela, že je kočka, jednou začala se mrouskat na starých střechách domů. Potulně si protahovala svůj hřbet, ocáskem kroutila, jako malé hádě, dožadující se potravy. Při odbití deváté hodiny večerní, byl začátek podzimu a nebe bylo lehce setmělé, překvapila malou myšku kočka, mající se již druhým rokem za myš. Koukaly ony osoby na sebe zcela bez hnutí dobrou půlhodinku do dalšího odbití. Pud kočičí nedal se zmást poblázněnou myslí...Kočka myšku i s ocáskem chytla do tlapky, bouřená náhlým citem k oběti. Otáčela myškou do kola jako kávový mlýnek. Dokonce se nad nimi udělal pramínek kávové vůně. Drkotal mlýnek až do konce. V tu chvíli dostala kočka mající se již zas za kočku závrať, hlava se jí zatočila kolem své osy a padá. Černá kočka s bílým pruhem s plným břichem myši s ocáskem, která si myslí že je kočka,na chladné dlážděné zemi udělala kaňku. Pak ulice utichla...
|
|
|