Ramenem

mlhu přizvedám

do výše rvu

svůj trpasličí strach

do škvíry víček

ostré tvary pouštím

zřetelnost vzývám

zřetelnost a zlost

Kéž přehlédnout

mně nedovolí ony

až touha koleno

mi vpáčí do dveří

a v teplém proudu

utonout mě vyzve

že dávno rozumím

a jen jsem přeslechla