|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Pasáže
Podle románu:
Dnes ne, ale; kořist je muž.
Budiž žena! Vržena na síť dlažby,
stmívavá. Tak kalí zrak, že každá je krásná.
I ty. A nahá krásnější.
Lež. Jsi z nich.
Pořádá křtiny krabicovým vínem
a nemá koho křtít.
Světlé kostky, z nichž vstal, tmavé,
ze kterých odešel. Ne.
Pannu za sklem a od hlavy k tyči.
A šaty plné vyzvracených much…
Noc dýchala z lamp zviřátka.
Vzduch plandá z úst,
na rámy výloh lepí prach a
každý výdech je dutá rána od plic.
V železné podlitině skrývá desítky podob zlosti.
Jednu tvář.
Z kapitol.
Druhá: krčí se v pasti bílých zdí.
Nahý. Tři měsíce rohů, žádný tmavý.
Šestá: klec. Řekni ká-va, lé-to, řekni něco.
Všechny hlasy jsou surově syrové.
Sedmá: střik z vína a tvých očí voní kopřivami.
Žahá. Ve čtvrté lahvi mizí dno.
Desátá: sny, že je s ním.
Rýhy na předloktí a kůže za nehty...
Spi, holka, spi.
Jedenáctá: řekni ko-nec, řekni to. Řeknu.
Šaty se míhají podél kostí, z těla ven.
Všichni se dívají:
Jsem šťastný, jsem šťastný, jsem…
|
|
|