rohoz (Občasný) - 21.8.2007 > Ahoj Jardo,
nedalo mi to, abych se k básni nevyjádřil. Prolog s vlastní básní vcelku rezonuje, prolog se mi však zdá poněkud ucelenější v projevu, trochu mi zní nesourodě jeho poslední sloka. Vnímám tam rozpor mezi slzami a asi hezkým životem pětiletého dítěte. I formulace - voní po slzách - mi nepřijde nejlepší.
K vlastní básni:
V první sloce se nemohu ubránit dojmu, že spojení Pod Petrovem i Večerní Brno jsou notoricky známá, a spolu s uzavírajícími se květy netvoří nijak nápaditý vstup do básně. Ovšem od svaté Anny až do konce básně, s jedinou výjimkou, je to už jiné kafe, a mi se celá tato část velmi líbí. Tou výjimkou je verš - jako srdce osamělé ženy - podle mne je to obsahově naprosto nesouvisející obraz, je sám od sebe silný a svádí k očekávání, že bude dál nějak využit, což se nestalo a ani stát, vzhledem k charakteru básně, nemohlo. Vlastní závěr by tam pro mne spíše být nemusel, ale ani mi nijak zvláště nepřekáží. Jen si myslím, že jeho absence by verše posunula z roviny osobní do roviny více obecnější a nechala ještě více vyznít krásný motiv s vypínačem.
