Když k nebesům pohlédneš a spatříš hvězdnou zář
Ve smutku se utápíš a skrýváš svoji tvář
Před světem ji ukrýváš a hledáš temné cesty
Jdoucí plnou ulicí, halíš se do vesty

Tak poddej se svým šťastným snům a pohleď zase vzhůru
Dračích křídel pomocí zaženeš noční můru
Opustíš tu stinnou stráň a zas okusíš život
Vystoupíš ke hvězdám ve výškách, čas necháš volně plynout

Napneš pevné blanoví, nabereš chladný vítr
Užiješ si rozkoše, že jsi znovu vzlítl
A pak spatříš krajinu táhnoucí se v dáli
Elegantním obloukem přelétneš strmé skály

Vybavíš si nádheru toho svéhlavého letu
A svou nezdolnou dračí tvář ukážeš hrdě světu
"Já jsem letec nebeský, chráním zlatou bránu
Co vede duše zemřelých do Nebeského chrámu"