Zamilovaní pláčou

a krutí se smějou

Čas od času si to vymění

pro záchvěv okamžiku.

S Bohem se snoubí

čistota a láska,

a to, co nám většině

tolik chybí.

Tolik a moc nemáme

nic.

Smějící se hvězdy -

výsměch pomíjivosti.

My malý drobní tvorečkové

plahočeni osudem

s příkrým srázem, co

říká si štěstí.

Někdy je tu příkrý pád vzhůru,

pak zas let dolů a dolů a...

Odrazit se dá, za jakou cenu?

Vše nechat a jen být.

Doufat a těkat očima

po odhalených zákoutích

jednou zakázaných jindy

dovolených.

Sami, jen ty a já. Bude to někdy?

Sama, já a Bůh, nic jiného nemám.

Je tu ve mě, v každé žilce

v konečcích vlasů.

Není to však jen pseudonym?

Jen náhražka, jen útěcha?

Co vím, Bůh je láska a

láska je Bůh.

A láska i Bůh mají tisíce podob.

Tisíce. A jednu.

A miliony hvězd,

absolutno ticha.

To nás čeká.