|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Je třeba mít syna
V parném létě je třeba
mít syna přesně na dosah
mé řeči je třeba s ním mluvit
když teče asfalt mezi prsty a všechno se noří do šedivé vypouklé kulisy města
je třeba mít syna – říkáme si ráno co ráno toho léta – když čekáme
na jeho návrat ze železářství se správným počtem šroubů –
zda se mu podaří smontovat dohromady naši podivnou domácnost
v parném létě je třeba mít syna – mít ruce, které v největším horku – otevřou dokořán balkónové dveře
udělají rychlý průvan
Být blízko
být blízko těm bojácným klukům
být blízko krajině
která se nikdy s nikým nevídá
za okny tikají ptáci přesný čas
hlasatel unaveně bublá z přístroje
divné výbuchy se dějí v těchto povánočních dnech
kdy tě bere za ruku. Syn. Potkáváš sníh, led a tlustý vlněný svetr
bere tě za ruku. Syn a tlustý vlněný svetr. Cizí cesta domů.
kde se nikdo s nikým nezavírá.
Divné domy
- - je mnoho klecí. Možná bys to řekl jinak
ale když zamrzl vodovod v domě – to já musela klepat
na všechny nájemníky. Desítky zavřených klecí.
Desítky nohou, rukou a tvůj hlas za mými zády.
Možná bys to řekl jinak. Možná bys vyměnil
tuhle budovu za březový háj. Možná.
Ale do háje – kdo tedy
vezme šroubovák a rozevře všem těm lidem víčka?
|
|
|