Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 11.11.
Martin
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky entrópia z kolekce lacrimosa
Autor: kráčajúca (Občasný) - publikováno 11.7.2007 (22:59:45)
další>

Nevidím ho úplne dobre, čakala som ho o trocha  viac domodra, čo mu aj hneď oznamujem medzitým, ako si ho zblízka a dôkladne prezerám. A on sa smeje a objednáva To isté ešte raz. Má dosť, vravím mu, že má dosť a ešte, že už sú štyri a že ideme teda do postele kým je celý a ja  ešte vládzem chodiť. Pomáha mi do kabáta, otvára dvere a všetko ostatné na mne zatvára – je zima – je ideálny, ale to mu nepoviem, ešte sa vládzem ovládať, beriem ho za ruky, vždy ich mal ľadové, fúkam na ne, mám ho rada. Tancujeme ako deti. Padáme. Škoda. Dlho sa naň pozerám pričom sa nakláňam  dopredu a dozadu. Stále mi to nejde do hlavy.

 

-         Ma chytili z jednej strany jeden aj z druhej strany jeden. A ja im, že s takými sedlákmi prehrať 2:1, sa nepodarí len tak, a že sú  kokoti vyjebaní.

 

Zabehla mi slina a začala som sa neskutočne rehotať pri tom ako som si predstavovala tohto 45 kilového chlapíka ako im to hovorí.

 

-         A potom ma držali a kukali na mňa, že či mi nešibe a tak som začal na plné ústa revať. Držte ma vy kokoti. Hovorím, držte ma lebo spadnem. – smeje sa riadnu chvíľu aj on, páchne z neho adrenalín – tak ma pustili ako vrece zemiakov. Som padol rovno na nos.

 

-         Hral si ďalej čo? Ty máš šťastie teda. A ja, že ťa ochránil môj ex.

 

Krúti hlavou.

 

-         Tvoj ex je najväčší kokot.

 

Tak dobre-, prikyvujem a dvíham ho zo zeme, - poď ty samovrah.

 

 Začína svitať. Hovorí o tom, že počul ako ho Dušan vymlátil, keď vychádzal z mojej izby a nadával, že som kurva a že dám každému. Potom sa pýta, či mi ublížil. Odpovedám, že neurobil nič, čo by mi už neurobil nikto pred ním. Potom sme ticho a on sa snaží zmeniť tému. Pár sekúnd som mu  vďačná.

 

-         Ako v Blave?

 

Skláňam hlavu.

 

-         Čo ti budem? Na hovno. Tie analýzy budem mať až 14. mája, pošlú mi to mailom.

 

 

Zmĺknem. Pohladí ma. Vraj to bude dobre. Entrópia. Odpovedám snáď. Sme už pred jeho vchodom. Stále neviem, prečo chcel ísť piť. Tak sa ho pýtam prečo chcel ísť von a on chvíľu neodpovedá a potom priškrtene, skoro nečujne to zaznie s tichou váhou zopár ton deravého srdca.

 

-         Sme sa rozišli.

 

Viem, že nechce moju ľútosť. Aj tak mi je ľúto.

 

 

Plače. A ja ho objímam. Chveje sa.

 

-         To je v poriadku. – vraví, no stále  ma objíma – je to technicky nemožné, aby sa mali dvaja radi narovnako. Jeden má skrátka vždy rád menej.

 

-         Ty si fyzik do posledného atómu. – Šepkám, pretože toto je až príliš intímne. Ako v kostole. Skoro nedýcham – Ale . – odstúpim aby sa na mňa mohol pozrieť – pro jedno kvítí slunce nesvíti.

 

Krátko sa zasmeje, znie to neúprimne. Znie to tak ako to má znieť, takto je to normálne uvažujem. Chvíľku o tom hovoríme. Chce počuť môj názor. A ja neviem, ale vymýšľam si, čo podľa mňa potrebuje počuť. A on počúva a sedí na schodoch. Potom sa ma pýta na zajtrajší program. Potrebuje to odľahčiť. Začala ma bolieť hlava.

 

-         Nechceš sa zajtra priviazať so mnou o strom?

 

Smejem sa.

 

-  To akože normálne reťaz a tak?

 

Stále má mokré oči, ale už dýcha pravidelne.

 

-         No? Vážne. Prišla mi ponuka. Urobíme si menší výlet na Zamaguru. Alebo máš iné plány? Trebárs s tým maďarom?

 

Krútim hlavou a hovorím, že Čaba tu bol len na tri dni. A že mám veľa roboty a že jedine, keby mi tam natiahol predlžovačku.

 

-         Jasan, - žmurká -  Ber notebook. Zahráme stratégiu.

 

 

Odmietam to. Potom sa lúčime.

 

Som už ďaleko, aj tak sa ešte otáčam a chytám ho do zreníc. Si v poriadku? Pohybujem perami. Prikyvuje.

 

Nepýta sa ma to isté.



Poznámky k tomuto příspěvku
Lamarski (Občasný) - 16.7.2007 > Ne zcela jsem rozuměla skladbě a klasickému stylu psaní s uvozovkami (občas mě mátly ty odrážky-přímá řeč), ale to, co mi došlo, se mi líbilo. Jen mi ještě přišlo vtipné jméno Čaba, poslední týden jsem tohle maďarské jméno slyšela hned v několika souvislostech:))))
Doporučil 
<reagovat 
Zvrhlík (Občasný) - 29.7.2007 > Mě "kritizuješ", že píšu vulgární dílka a zatím se ti to tu hemží samými vulgarismy. Někdo si tu nevidí na špičku nosu. :) PS: Nedá se to číst.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
zpátky   
0 1 2 (4) 5 6 8
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter