Myslel sis, že to nikdy neudělám, že?

 

Že jsem slaboch. Ano, myslel sis to.

 

Ale já ji utopila.

 

Dívala jsem se jí přitom do tváře,

 

malinké nevinné tvářičky.

 

Prostě jsem ji už nesnesla,

 

vadila mi.

 

Chytila jsem ji ve vaně, když měla zavřené oči.

 

Ano, bála jsem se, že to neudělám,

 

když mě předtím spatří.

 

Ale měla je zavřené....

 

Pak už mi nevadil ten pohled

 

do jejího dusícího se obličeje.

 

A byla nehybná.

 

Co teď s ní?

 

Pomůžeš mi?