Seděla jsme ti na klíně

a tys mi velmi chladně,

klidně a bez emocí oznámil,

že chceš pauzu se mnou si dáti.

Já s nesmírnou lítostí přitakala ti.

Dobře.Já rezignovala a souhlas dala ti.

Jenže uběhlo pár dnů a nocí

a ty jsi mi ještě neřekl tvé rozhodnutí.

Víš, jak jsi mi dal zabrat?

Připadalo mi, že se ze snu nemůžu probrat.

Nezavoláš,

nenapíšeš,

nesnažíš se!!!!

Proto já se omlouvám,

ale konečnou svobodu ti dávám.

Máš přece jen to, co jsi chtěl.

Nebo se mýlím?

Je konec našeho vztahu..

Podávám ti ruku

na usmířenou a také NASHLEDANOU.....