Mělo to být jaro
ale přivítal nás sníh
za špinavými okny vlaku
průvodčí střídali celníci
a tak to šlo celou noc
Návrat mezi obrazy
plochy odrazů snů
kus svraštělé kůže
na úpěnlivě střežené výstavě
nevisel
Bušení na ztemnělé dveře
nezamčené ale
bušení celníků a policajtů
se žádostí o pas nebo občanku
protože prý podoben
hledané osobě
jsem pouze po deváté
večer na prázdné ulici
popř. setmělém kupé
mezi zeměmi někdejšího
císařství
Nepoddám se
Nepodobám se
nikomu jen Tobě
Když záříš mezi
obrazy odlesky geniality
Maluješ bílou agonii
na šedivý sololit
ranního návratu
Ruce od barvy
polštářky od inkoustu
výslechy či zápisy
vše skončí pod bílým balakrylem
Desátá vrstva příběhu
Mezilabí i ve městě nad Dunajem
které se podobá
i bez občanky
všemu o co jsem se otřel
Tvá bílá agonie
malovaná nad ránem návratu
kamsi
Nastalo jaro
ale kvůli Tvým
obrazům jsem
se neoholil
|