mezičas ryb

vějířem slov

hladila spodní proudy

věděla dobře

sliby ad post mortem

kde je má struna gis

molové promlky

rozvívala krajem

dalekým obzorem

světlem a stíny

spolu se Santinim

čeřila povrchy

vábila vůlí 

snila chtíč

prohřelá ke dnu

emoce rozprodány

očima chladných ryb

pozoruje děje

čas doplynul

zolovnatěl

hledáme jiskru

zatím marně

kdo z nás dvou

překročí svůj stín?