první den frnk
navzdory cvrkotu falešných cé
větříček vlnk
rozcvrnknul oblohu jako by nemohl
blýskat více -brunáty- démon hlt
avšak druhého dne
z částic libozvučné shluky
crčí už nad balvany luk
jen hluchý sršáň hudebníka neuhodne
a zabodává žihád jednoduchý
dám do oteklých uší kanylu
a nepustím se ze tvé ruky
zaslyšen bezhlesnut v utónutí
v lijáku na posedu
spolu jsme arché týpci
promoklí bohové
sezvaní štěstím na besedu
-srůstají štíty rohovek-
pozdě se lunou vzbudí sýčci
však si tě -před skřepotem zobců- zavčas odvedu
|